Konvent servitů u kostela sv. Petra a Pavla

Graficke pismenko Když panství v roce 1620 získal darem od císaře Ferdinand Buquoy, dal podnět k založení kláštera u gotického farního kostela. Samotný kostel je zmiňován už v roce 1284, za husitských válek (1423) byl zřejmě poškozen a v roce 1467 vyhořel. V roce 1500 byla započata rozsáhlá gotická přestavba, která trvala celých 90 let, až nakonec získal kostel už renesanční klenbu. K dalším přestavbám došlo v 17. století. Ke kostelu měli při založení kláštera podací právo cisterciáci z Vyššího Brodu a tak podle dohody z roku 1677 získali náhradou faru v Malšinách. V tomto roce byla také vydána zakládací listina kláštera, císařem Leopoldem schválená až v roce 1685. První čtyři servité ale přišli z kláštera Zvěstování Panny Marie v Rosavě u Vídně už v roce založení a začali s přípravou pro stavbu konventu. Jeho stavbou byl pověřen Bartholomeus Spee, ale v roce 1681 byl odvolán. Přesto stavba pokračovala dál a v září tohoto roku se řeholníci nastěhovali do částečně hotového konventu. K jeho uzavření do čtyřkřlídlé podoby došlo až v roce 1685. V roce 1886 byla zrušena česká řádová provincie a klášter připadl provincii tyrolské, v roce 1918 byl klášter opět z této provincie vyčleněn. Po roce 1945 byli odsunuti řeholníci německé národnosti, ostatní byly vyhnáni v roce 1950. Budovy pak sloužily pohraniční stráži. V roce 1991 byl konvent vrácen řádu servitů. Když v roce 2005 zemřel poslední řeholník řádu servitů, připadl klášter (patřící opět pod tyrolskou řádovou provincii) po dohodě společenství papežského práva "Rodina Panny Marie" a byl přejmenován na klášter Božího Milosrdenství.

Text: historie
4.8. 2007 - Ivka (P. Vlček, P. Sommer, D. Foltýn: Encyklopedie českých klášterů, Libri, Praha, 1998)