Graficke pismenko Gotický hrad Nový Herštejn stával na nápadném, dnes zalesněném kopci u Kdyně, který spolu s Branišovským hvozdem je součástí Klatovského předhoří. Samotný kopec souvisí s Branišovským hvozdem pouze na jižní straně, kdežto na ostatní strany je příkrý. Vlastní vnitřní hrad byl postaven na temeni kopce a kolem něho bylo rozsáhlé podhradí v podobě nepravidelného trojúhelníka, který směřoval vrcholem k severní straně a otupeným nárožím k jihu. Podhradí samo bylo chráněno vnitřní zdí a hlubokými příkopy i valy; ty mu chyběly pouze na jihovýchodě, kde byla v prudkém svahu pod hradbou vstupní cesta. Vstupní věž, dnes již úplně zbořená, stála ve východním rohu zmíněného nepravidelného trojúhelníka. Nedaleko této věže byla ještě druhá brána, ke které vybíhala z vlastního horního hradu hradba; po bráně i hradbě zůstaly pouze hromady kamení. Součástí vnějšího opevnění byla i čtyřhranná věžička na severu se zaoblenými rohy, která měla vchod od hradby z pavlače a nahoře okna na tři strany. Na jihu a jihozápadě byly k vnějšímu opevnění přistavěny různé hospodářské budovy včetně koníren a stájí, z nichž však dnes zbyly pouze trosky obvodových zdí a prohlubně po sklepích; v jižním rohu hradu byly tyto budovy zakončeny vně kulatou a dovnitř hranatou věží.

 
Graficke pismenko Jádrem horního hradu byl, podle popisů A. Sedláčka a D. Menclové, věžovitý čtyřhranný palác (o straně dlouhé 16 m), který se rozkládal na jihovýchodě 16 m od okružní hradby a měl obvodní zeď přes 2 m silnou. Byl dvouposchoďový, snad i tříposchoďový a dodnes se z něho zachovalo poměrně velké množství zdí, mnohde až 10 m vysokých. V přízemí i prvním poschodí byly komory, bydlelo se ve druhém poschodí. Do přízemí se vcházelo dveřmi na severozápadní straně, ale okna zde nebyla. Ve druhém poschodí byl na západní straně hrotitý portál, kterým se vcházelo do obytných prostor paláce a jenž byl přístupný prostřednictvím pavlače; ta šla po hradbě, která vedla před palácem k druhé bráně a byla přerušena padacím mostem; ochranu portálu zajišťovaly dvě střílny. Dnes je tu pouze kus obvodní zdi. Necelých pět metrů jihovýchodně od věžovitého paláce byla přes 8 m široká budova, která navazovala na vnější hradby. Uvnitř hradu se z této budovy zachovaly jen zbytky zdí, směrem k cestě do hradu vystupovala z hradební zdi širším čelem, které bylo na obou rozích zesíleno menšími válcovými věžemi. Obě věže, z nichž jižnější a větší se jmenovala Panenská, byly v dolních částech, které stály ve svahu nad cestou, plně vyzděny. Zmíněná budova tvořila tak pevnou baštu, z jejíž horní plošiny se dala ovládat vstupní věž i cesta ke hradu.
 
Graficke pismenko Vznik Nového Herštejna, který za své příjmení vděčí Starému Herštejnu, postavenému v jižním výběžku Pivoňských hor již ve druhé polovině 13. století, můžeme na základě stavebního rozboru D. Menclové a věcných souvislostí klást již do první poloviny 14. století; se jménem hradu se také v písemných pramenech poprvé setkáváme v r. 1348. Pravděpodobně jej však založil ještě před tímto rokem Bušek II. z Velhartic, jenž byl synem stejnojmenného komorníka markraběte Karla, který zemřel kolem r. 1337 v Meranu. Bušek II. hrál významnou roli na dvoře Karla IV.; jeho nástupci byli příbuzní Protiva a Břeněk z Herštejna, o nichž již máme výslovné zprávy, že vládli na Novém Herštejně v l. 1348 a 1349. Po Břeňkovi, jenž byl ve službách olomouckého biskupa a v r. 1355 byl patronem kostela v blízké Úboči, vládl na hradě Ješek z Velhartic, který byl v l. 1356–1367 maršálkem královského dvora; brzy potom zemřel a zanechal novoherštejnský statek vdově Ofce z Újezdce a mladičkému synu Janovi. Jan převzal statek od matky před r. 1385, kdy se též dostal do sporů s pány z Rožmberka, kteří pravděpodobně Nový Herštejn dobyli a Jana z Velhartic zajali. Můžeme tak usuzovat podle dvou zápisů z ledna 1385 v zemských deskách, v nichž se Jan zavazoval, že hrad bude kdykoli otevřen Oldřichovi z Rožmberka a jeho synu Jindřichovi, a dočasně jim byl i zapsán do splacení 50 kop. Jan z Velhartic byl v l. 1397 až 1412 přísedícím zemského soudu. Na konci husitské revoluce se dostal do sporu s bavorským knížetem Vilémem, ve kterém mu pomáhali mnozí katoličtí páni. V r. 1435 se Jan připomíná naposledy; hrad přešel do rukou jeho čtyř synů, z nichž Arnošt je v pramenech uváděn naposledy v r. 1465.
 
Graficke pismenko Někdy na konci vlády Jiřího Poděbradského převzal Nový Herštejn syn jednoho ze zmíněných čtyř bratří, Jan Herštejnský z Velhartic, spolu s nejmenovaným bratrem. Patřil k nepokojným vladykům Plzeňského kraje, kteří se v r. 1473 dostali do sporů s bavorským knížetem Albrechtem. V říjnu 1474 přitáhlo bavorské vojsko až k Novému Herštejnu a Bavorům se podařilo zajmout jeho majitele, nevíme však, zda hrad dobyli. Po třech měsících uzavřel Bohuslav ze Švamberka a Dobrohost z Ronšperka s bavorským knížetem Albrechtem dvouměsíční příměří, ve kterém měl být Jan Herštejnský na svobodě, ale po jeho uplynutí se měl dostavit na bavorský hrad Straubing. Jan Herštejnský však začal plenit bavorské statky hned, jakmile byl propuštěn, a proto Bavoři podnikli vojenskou výpravu proti němu. Někdy na počátku února 1475 přitáhli k Novému Herštejnu, hrad dobyli a Jana znovu zajali. Jednání s vítěznými Bavory se ujal prostřednictvím svých úředníků Zdeněk ze Šternberka, do jehož služeb se Jan Herštejnský původně dal najmout. Přestože Bavorům bylo slibováno, že útoky z Nového Herštejna přestanou a na tehdejších sněmech se s nimi jednalo o podepsání konečného míru, Bavoři nakonec podle příkazu knížete Albrechta hrad úplně vyvrátili a vypálili. Zdeněk ze Šternberka žádal, aby jeho služebník Jan Herštejnský byl z vězení propuštěn a byla mu nahrazena škoda za zničený hrad. Jan však byl propuštěn až v lednu 1476, když se uvolil zaplatit výkupné 1000 zlatých. Tuto velkou peněžní částku ze svého zpustlého statku zaplatit nemohl a tak došlo k novému nepřátelství s Bavory, které bylo ukončeno nějakou smlouvou v r. 1481, jejíž obsah neznáme. Náhradu za zničený hrad však Jan Herštejnský jistě nezískal, přestože o to usiloval ještě v r. 1496, a tak se uchýlil na nedaleký malý statek Lomec, kde se připomíná v l. 1509–1515. Jiné zprávy o něm nemáme, a tak ani nevíme, zda se zpráva starého letopisce z r. 1520, že byl na Hradčanech za Daliborkou sťat „pan Herštejnský“, týká Jana či některého z jeho synů.
 
Graficke pismenko Na přelomu 15. a 16. století koupil herštejnské zboží, pravděpodobně ještě od Jana Herštejnského z Velhartic, Půta Švihovský z Rýzmberka († 1504). Při dělení velkého Půtova majetku mezi pozůstalé syny připadl Nový Herštejn Břetislavovi. Za jeho vlády, či již za krátké vlády otcovy, došlo jen k nejnutnější opravě hradu, aby na něm mohl bydlet úředník; oprava je dodnes patrná na Panenské věži a na vyplňování zdiva cihlami. Pokles významu Nového Herštejna ovlivnila i skutečnost, že Břetislav z Rýzmberka, jenž patřil mezi přední odpůrce volby Ferdinanda I. za českého krále, však začal brzy své zboží pro dluhy prodávat a v l. 1524–1534 přišla řada i na novoherštejnský statek, který po delším váhání koupilo za 2350 kop grošů českých královské město Domažlice, které bylo ve švamberské zástavě. Teprve z této kupní smlouvy známe rozsah celého statku; patřili k němu vedle hradu Nového Herštejna majetky v osmi okolních vsích. Domažličtí se však o hrad nestarali a nechali jej zpustnout; dvůr a hospodářská stavení pod hradem rozprodali poddaným; jako pustý se hrad uvádí v r. 1549. Pro účast na stavovském odboji proti Ferdinandovi I. v r. 1547 však byly Domažlickým všechny jejich statky zkonfiskovány. Přestože větší část jim byla v r. 1549 navrácena, někdejší novoherštejnský statek již nezískali; král Ferdinand I. jej v témže roce prodal za 900 kop grošů českých karlštejnskému purkrabímu Šebestiánovi Markvartovi z Hrádku. Vznikl tak staronový statek, který se ještě po celé 16. století nazýval herštejnský. Jeho držitelé však nesídlili na zpustlém hradě, ale na tvrzi v Únějovicích, kterou Domažličtí koupili v r. 1538. Mezi příslušenstvím únějovického statku se pustý Herštejn uvádí v r. 1626, kdy byly Únějovice připojeny k bystřickému panství.
 
Graficke pismenko V letech 2001–2005 proběhl na hradě archeologický výzkum, který přispěl k poznání jednotlivých stavebních fází hradu. Jeho založení se datuje na konec 13. století. Ke konci života hradu byly rozebrány kamenné konstrukce jádra (kromě obytné věže) a použity pro zpevnění fortifikací, což výzkum notně ztížilo. V roce 2007 poškodil hradní areál včetně zdiva orkán Kyril.

Text: historie
1.10. 2003 - Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1985

Warning: file_get_contents(/var/www/hrady/https/adv/google.obsah-blok.txt): failed to open stream: No such file or directory in /var/www/hrady/class/class.adv.php on line 182