zámek Portheimka

Buquoyka, Bukvojka, Delormka

Graficke pismenko Pozemky části kartouzské zahrady K.I. Dienzenhofer získal r. 1722 od Jana Václava Michny z Vacínova a již roku 1728 zde stála patrová budova podle jeho vlastního projektu. Po smrti architekta se rodina objekt rozhodla prodat. Tak letohrádek r. 1758 přechází pod hraběte Františka Leopolda Buqouye – ten v areálu dokonce vystavěl skleníky, zejména módní oranžérie a fíkovny. V interiéru v té době proběhly jisté rokokové úpravy. Dalším majitelem se stal holanský výrobce cikorky Ferdinand Delormé. Mnoho úspěchů se svojí kavárnou neměl. Nedobrá finanční situace vyústila v špatný stav zámečku a jeho následnou dražbu. Koupili jej Juda a Moric Porgesové z Portheimu – a založili zde továrnu na kartouny a jejich potisk. 15. června 1844 v ní proběhlo rozbíjení strojů, když dělníci neunesli příchod nových technologií. Mnohem větší zkázu však napáchal rozsáhlý požár r. 1872. Další ranou byla výstavba přilehlé novorenesanční basiliky sv. Václava, která si r. 1884 vyžádala jižní křídlo letohrádku.

 
Graficke pismenko Dalšími uživateli byla např. Československá amatérská atletická unie před druhou sv. válkou, archiv a knihovna Spolku přátel Smíchova (pobočka Klubu za starou Prahu). R. 1963 se zde usídlil Svaz českých výtvarných umělců, na počest stavitele byla zřízena galerie „D“. Chátrající objekt byl naštěstí v devadesátých letech rekonstruován pod vedením arch. Tomáše Zetka. Novým nájemcem je Národní dům Praha.

Text: historie
5.2. 2006 - Mass, Turyna Petr


© Copyright 1995-2019 Hrady.cz (Jiří Čížek), ISSN 1803-0076
, RSS, Vaše oblíbená místa,
Zavřít reklamu