Omlouváme se, provoz serveru Hrady.cz je z důvodu vnitřních chyb omezen. Na chyby nebo omezení narazíte na různých stránkách.

Graficke pismenko Nevelký, ale pevný hrad stával na skalnatém ostrohu nad Ašským potokem, zvedajícím se přímo nad vsí Podhradí, a střežil důležitou cestu z Aše do Elsteru v Sasku. V jeho čele byla hlavní věž, která se poměrně dobře zachovala dodnes. Na ni navazovaly obytné budovy, po nichž dnes zůstaly na věži pouze stopy. Kolem hradu byl ochranný příkop a na jeho jižní straně malá zahrádka. Hlavní hradní věž byla okrouhlá raně gotická hláska, postavená z  nehašeného vápna a písku do výše asi 30 m (dnes je vysoká jen asi 22 m). Měla celkem čtyři podlaží a vstupovalo se do ní po žebříku vchodem, umístěným asi 8 m nad zemí; byl to úzký (68 cm) a vysoký (2,20 m) otvor, odkud vedla značně silnou zdí (2,45 m) chodba do malé okrouhlé místnosti. Ta je ve výši asi 4 m uzavřena plochou klenbou s malým okrouhlým otvorem do vyšších poschodí (podlaží) věže. Nad touto místností je větší okrouhlá místnost se střílnovým okénkem, které se zvenčí dovnitř značně rozšiřuje. Síla stěn věže se zdola nahoru postupně zmenšuje a ve vyšších patrech jsou ještě stopy dřevěných trámů; patra jsou spojena podobnými okrouhlými otvory jako vstupní místnost. Nahoře byla galérie se stříškou, kterou obcházely stráže, a okrouhlá místnost s pěti vyhlídkovými okny. Nad ní byl původně zastřešený strop, ale tato stříška už na nejstarším obrazu hradu z r. 1630 chyběla. Protože se její vrchol postupně rozpadal, bylo v letech 1906–1908 provedeno nejprve přesné zaměření a potom různé údržbářské práce včetně nové ochranné stříšky.

 
Graficke pismenko Hrad Neuberg si postavili nejspíš na začátku 13. století švábští Najperkové nedaleko svých starých (švábských) panství v (pozdějším) Bavorsku a Sasku. Po nich má také svůj původní německý název Neuberg (Najperk, tj. Nový hrad – k rozlišení od starého Altenberku, který kdysi stával v sousedství jejich původního rodového sídla). Dnešní české jméno Podhradí se týká podhradní vsi a vzniklo až po r. 1945.
 
Graficke pismenko První písemná zpráva o tomto hradě pochází však až z roku 1288, kdy jej císař Rudolf I. Habsburský propůjčil po smrtí Albrechta z Najperka jako léno pánům z Plavna za jejich vojenskou pomoc míšeňským purkrabím. Ti je však přenesli zase na Najperky, příbuzné zesnulého Albrechta. Když pak kolem r. 1300 získali jako léno Dobenek u Olešnice v Sasku, začali se psát i z Najperku a Dobeneku. Najperkové byli odedávna neblaze proslulí jako loupežníci, a proto byl jejich hrad Neuberg za Karla IV. rozbořen; ale Najperkové ho brzy zase obnovili. Jejich spory s chebskou městskou radou (senátem) byly vyřešeny v r. 1331 tím, že se poddali českému králi Janu Lucemburskému, který byl od r. 1322 pánem Chebska, a přijali od něho svá panství zpět jako léna Koruny české. Zároveň měly být jejich statky osvobozeny i od poplatků ve prospěch města Chebu; Chebští je však už od r. 1358 začali považovat za své leníky a zapisovat do svých daňových knih. Z toho pak vznikly dlouhé spory a soudy, které skončily až v r. 1422 osvobozením Najperků i jejich držav od daní ve prospěch Chebu. K hradu Neubergu patřila tehdy většina lén na Ašsku (mimo Hazlovska) a některá v Bavorsku a Sasku (tehdejším Voigtlandu), jež pak byla pro Českou korunu ztracena většinou už v 15. a 16. století.
 
Graficke pismenko Na konci vlády Karla IV. a za Václava IV. se na důležitých kupeckých cestách na Chebsku, Ašsku a v jejich okolí rozmohlo loupežnictví částí zdejšího rytířstva a s ním spojených měšťanů. Jim pomáhali i někteří rytíři ze sousedních německých krajů, hlavně z pozdějšího Saska a Durynska. K vůdcům těchto loupežníků patřili i někteří Najperkové, zejména rytíř Fridrich a jeho příbuzní z Ašska, ale i ze saského Elsteru. Fridrich a jeho druhové vedli z hradu Neubergu a z města Aše i z jiných míst drobnou, ale krutou válku s Chebem, zejména v letech 1374–1382. Teprve na jaře 1382 se ho konečně Chebským podařilo zajmout a uvrhnout do vězení. Jak Fridrich z Najperka a jeho druhové skončili, o tom se už v chebských knihách zprávy nezachovaly, ale protože šlo o vážné ohrožení a poškození zájmu města Chebu, nutno počítat s přísnými tresty. Snad právě s tímto odsouzením některých členů rodu a kompromitováním jeho pověsti vůbec souvisel i konec významné úlohy, kterou do té doby Najperkové na Ašsku hráli.
 
Graficke pismenko Najperkové byli spřízněni s rytíři z Hazlova i s jinými starými rody v této oblasti, mezi něž patřili i Zedtwitzové, rytíři pocházející z hradu Zedtwitzu nedaleko Hofu v bavorské Horní Falci. V r. 1344 si koupili menší panství v Horních a Dolních Pasekách (Reuthu) na Ašsku, v l. 1390–1413 skoupili postupně všechna panství Najperků, kteří se potom vystěhovali na hrad Seeberg (Ostroh) na Chebsku. Jejich rodový hrad Neuberg zdědil po r. 1395 Konrád Zedtwitz, manžel Hedviky z Najperku, za kterého však převzal správu ašských lén jeho otec Petr Zedtwitz (+ 1408) a jenž se pak stal zakladatelem rodu Zedtwitzů Najperských. Ve stížném listu krále Václava IV. se v r. 1417 uvádějí Neuberg, Aš a jiná místa v této oblasti jako odcizená České koruně.
 
Graficke pismenko Zajímavé je, že se Zedtwitzové Najperští nezúčastnili boje proti husitům, protože jejich lenní pán Fridrich, purkrabí norimberský a později markrabí a kurfiřt braniborský, tento boj císaře Zikmunda Lucemburského neschvaloval. Zedtwitzům přitom jistě šlo především o co největší nezávislost v rámci Koruny české a o to, aby jim do ašských záležitostí nikdo nezasahoval, zvláště když je v r. 1422 císař Zikmund vyňal i s celým jejich panstvím z pravomoci chebského soudu. V r. 1426 koupil rytíř Jindřich Zedtwitz, pán na Neubergu a Aši, hrad Libou (Libštejn) na Chebsku. Jeho potomci se ještě v 15. století od Zedtwitzů Najperských (později Ašských) úplně oddělili a vytvořili samostatnou větev rodu Zedtwitzů Libštejnských.
 
Graficke pismenko Z rodu Zedtwitzů Najperských pocházel i Jindřich Zedtwitz, který v letech 1470–1490 postavil kostel v podhradní vsi Neuberg, dnešním Podhradí, důkladně přebudovaný v r. 1601.
 
Graficke pismenko Od husitských dob docházelo k postupnému uvolňování svazku Ašska a Zedtwitzů s Korunou českou a k jejich přiklánění k Sasku. Tento proces se ještě prohloubil v 16. století (po r. 1542) bezvýhradným přijetím luterské (evangelické) reformace ze Saska a nezměnil se ani po Bílé hoře a třicetileté válce. I když v 18. století přijali – hlavně pod vlivem svých katolických manželek – novou víru, nenutili k ní Zedtwitzové své evangelické poddané ani potom; zde šlo zase o vnitřní nezávislost na panovnících (nyní Habsburcích) a na chebských správních orgánech.
 
Graficke pismenko Od r. 1510 vedl rytíř Jiří Zedtwitz z Libé drobnou loupežnou válku proti městu Chebu. Když se však převaha v tomto boji začala chýlit na stranu města Chebu, požádal Jiří Zedtwitz své příbuzné na hradě Neubergu o zprostředkování míru a slíbil, že svůj boj proti králi a městu rychle ukončí. Šmalkaldské války v letech 1546–1547 se Zedtwitzové zúčastnili především bojem proti pánům z Plavna a méně už proti samému Ferdinandovi I. Proto jim král v r. 1549 vrátil jejich hrad Neuberg a ostatní panství a statky jako léno Koruny české, propůjčené pánům z Plavna na dobu této války.
 
Graficke pismenko V r. 1555 zemřel na tvrzi v Kopaninách Jan II. Zedtwitz a jeho manželka Valpurga si činila nároky na celé dědictví pro svoji dceru. Za Janova univerzálního dědice se ale považoval i jeho bratr Jindřich, držitel hradu Neuberg. V podstatě však šlo o příslušnost hradu a s ním i celého Ašska ke Koruně české, kterou Ferdinand I. jako český král při této příležitosti znovu potvrdil. V témže roce propůjčili míšeňský purkrabí Jindřich z Plavna se svým stejnojmenným bratrem, jako lenní páni, bratrům Jindřichu a Janu a jejich bratranci Janu Oldřichu Zedtwitzům z Najperka jako česká korunní léna hrad a ves Neuberg (nyní Podhradí), městečko Aš s dvěma mlýny, Vernéřov, Krásnou, Hranice s hamrem na říčce Regnici, Kopaniny, Doubravu, Mokřiny, Engerlein (zaniklá ves mezi Krásnou a Štítary), Štítary, Újezd, Trojmezí, Studánku a Eilfhausen se vším příslušenstvím. V r. 1558 osvobodil tehdejší český místodržící Ferdinand Tyrolský bratry Jindřicha a Jana Zedtwitze od placení pohraničního cla, v r. 1569 propůjčil saský kurfiřt August jako léno bratřím Adamu a Janu Zedtwitzům osadu Nový Zdar a v r. 1591 vydali Zedtwitzové ašským krejčím a ševcům cechovní artikule.
 
Graficke pismenko Starý hrad Neuberg přestal sloužit po velkém požáru z roku 1610 jako hlavní středisko dosavadního jednotného panství Zedtwitzů na Ašsku a zpustl. Rod se rozdělil na jednotlivé větve a jejich příslušníci se začali stěhovat do nových, pohodlnějších zámků (nejprve v Kopaninách, Smrčině a do Nového zámku v Podhradí a později do Aše aj.).

Text: historie
19.4. 2009 - Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1985

tianDe Praha

Hrad Neuberg byl založen na začátku 13. stol. První zmínka je z roku 1288. Roku 1395 jej zdědil Konrád Zedtwitz, manžel Hedviky z Neubergu. Věž, která se do dnes dochovala, je s největší pravděpodobností ze 14. stol. Hrad byl opakovaně poškozen jak ve 14. stol. tak v 15. stol., ale vždy byl opraven.…
historie -
Přímo v obci Podhradí, 6 km severozápadně od Aše, je možné nalézt zříceniny hradu a zámku. Věž hradu je dominantou tohoto místečka. Dnes zůstala z celého hradního areálu prakticky dochována jen věž. Tyčí se na skále téměř 30 m nad silnicí, dříve starou cestou do Saska. Je asi 22 m vysoká s obvodem o…
turistické -
© Copyright 1995-2019 Hrady.cz (Jiří Čížek), ISSN 1803-0076
, RSS, Vaše oblíbená místa,
Zavřít reklamu