zámek Nový Jičín

Žerotínský zámek, Muzeum Novojičínska

Graficke pismenko Když starojičínské panství i Nový Jičín, který se poprvé uvádí jako město v r. 1354, byly v poslední čtvrtině 14.století rozděleny mezi členy rodu z Kravař na dva díly, vystavěl si kolem r. 1380 Vok z Kravař, jemuž náležel díl s městem Novým Jičínem, ve městě kamenný dům. To by zárodek pozdějšího hradu, respektive zámku, a to západní nárožní části jeho dnešního jihovýchodního křídla. Původní hrad byl součástí městského opevnění a zbyly z něho čtyři přízemní prostory s mohutnými klenbami a mimořádně masívními zdmi, které dosahují na nároží síly 3 až 4 m. v tomto místě lez předpokládat i nějaký věžovitý útvar. Jsou tu též dvě stará gotická okna. V další fázi (15. století) - asi za Cimburka - byla vystavěna gotická jižní části dlouhého středního křídla, navazující kolmo na část starší. Na průčelí obráceném do nynějšího zadního zámeckého nádvoří se dochoval z té doby portálek a krakorec arkýře, uvnitř gotická chodba s lomenou valenou klenbou a dvě další klenuté místnosti. V poslední stavební fázi, patrně na přelomu 15.a 16. století, byla přistavěna severní část středního křídla s průjezdem a lomenou arkádou brány. Měl tedy novojičínský městský hrad před renesanční výstavbou jednoduchou dvoukřídlou dispozici.

 
Graficke pismenko Po pánech z Kravař drželi Nový Jičín od r. 1433 Cimburkové, od nichž získal město sňatkem hrabě Petr od Sv. Jiří a Pezinku, a r. 1500 koupili staro-a novojičínské panství Žerotínové. Když došlo v r. 1533 po smrti Bernarda ze Žerotína k rozdělení zděděných panství mezi jeho synovce, převzal panství Štramberské s Novým Jičínem Bedřich ze Žerotína, který si zvolil za své sídlo novojičínský hrad. Spolu se svou manželkou Libuší z Lomnice dal v l. 1533 - 1541 přestavět městský hrad v jednopatrový renesanční zámek. Alianční znak obou manželů je na předprsni renesanční lodžie, dodatečně přeložené k pozdně gotickému příjezdu v severovýchodním středním křídle. Jeho patro bylo tehdy upraveno a dostalo reprezentační prostor - renesanční sál s křížovou klenbou sbíhající se na pilíře a další místnost s valenou klenbou a výsečemi, v níž jsou i renesanční okna s ostěním a v prvním patře arkýř.
 
Graficke pismenko Mladší fáze renesanční výstavby spadá zřejmě od doby po r. 1558, kdy se město Nový Jičín vykoupilo z poddanství, stalo se komorním městem současně i majitelem rozsáhlého velkostatku, k němuž náleželo městečko Štramberk s hradem a vsi Bernartice, Šenov, Žilina, Životice, Hodslavice s Rohlinou, Veřovice, Mořkov, Libhošť, později zaniklé Tamovice a od r. 1588 i Ženklava a Rybí. V této stavební fázi město nově vybudovalo třetí dlouhé dvouposchoďové jihozápadní křídlo v pozadí zadního dvora při městské hradbě. Asi současně byla provedena atika se čtyřmi válcovitými věžičkami na nárožích a s dalšími uprostřed, jak je patrno na vyobrazení města z r. 1772. V atice byly střílny ve dvou patrech nad sebou. Součástí renesanční výstavby je nynější patrová část středního křídla s pozoruhodnou klenbou v přízemí. Nakonec počátkem 80. let 16. století přibylo čtvrtí dlouho dvouposchoďové jihovýchodní křídlo, které zčásti uzavírá přední dvůr. Tím zámek získal půdorys ve tvaru písmene F. Už v r. 1570 žádalo město Maxmiliána II., aby se zámek stal radnicí, protože stará radnice nestačila na mnohonásobně zvětšenou agendu, a aby Bernartice a Šenov robotovaly i nadále k jeho opravám. Zámek však prý byl tehdy „jako jiný dům v městě“ a zasluhoval oprav. Žádosti města vyhověl teprve Rudolf II. v r. 1577 a o pět let později došlo k adaptacím. Stará radnice pak byla použita k jiným účelům. Při požáru města v r. 1621 zámek sice nebyl postižen, ale později jej vydrancovali Švédové a v r. 1642 sloužil jen jako sklad obilí.
 
Graficke pismenko Po Bílé hoře bylo panství Novému Jičínu konfiskováno a v r. 1624 je získali jezuité. Na zámku, poškozeném požárem v r. 1678 a jen nouzově opraveném, se prováděly od konce 17. století až do počátku 18. století pouze menší opravy a přístavby. V druhé polovině 18. století přibyla na východní straně pozdně barokní přístavba s romantizujícím průčelím. V r. 1760 byl valy a příkopy okolo zámku proti městu proměněny v zahrady a později zastavěny v r. 1868 byla část druhé patra adaptována na byty a o rok později byla převýšená atika většinou odstraněna i s věžičkami, z nich zůstaly jen dvě. Tehdy též zámek dostal novou fasádu. Také většina jeho interiérů prodělala v 19. a 20. století řadu adaptací.
 
Graficke pismenko Do zrušení jezuitského řádu v r. 1773 byla v zámku umístěna správa panství. Pak zde sídlila správa nadačního velkostatku Nový Jičín, k níž patřilo několik objektů ve městě i se zámkem (tzv. zámecká jurisdikce), které zůstaly součástí velkostatku.
 
Graficke pismenko V r. 1950 se stal zámek vlastnictvím státu. Dnes je v něm Muzeum Novojičínska.

Text: historie
10.4. 2005 - Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Morava, Svoboda, Praha 1983