Zámek spolu s kostelem sv. Václava a Leopolda, vytváří jeden celek a je součástí areálu Národního hřebčína, který je od roku 2002 národní kulturní památkou. Starokladrubské koně, stáje i zámek jsou součástí prohlídkových okruhů.
Hlavní obrázek místa
Hlavní průčelí
© Luděk Pitter 03/2007
Graficke pismenko Zámek v Kladrubech nad Labem je součástí národního hřebčína. Obec Kladruby nad Labem leží v Polabské nížině v místech příznivých pro chov koní, proto zde také nejprve existoval hřebčín a až druhotně k němu nechal císař Maxmilián II. ve druhé polovině 16. stol. přistavět zámek, který obýval při svých častých zdejších pobytech. Při zámku stojí kostel sv. Václava a Leopolda, který se zámkem vytváří jeden celek. Starokladrubští koně jsou jedním z nejstarších plemen koní. Jedná se o teplokrevné plemeno, vzniklé na podkladě starošpanělské a staroitalské krve. Chovným cílem je mohutný kočárový kůň, určený k ceremoniální a reprezentativní ...
L.P., 30.3. 2007

    turistické

    Návštěvní okruh vede hřebčínem (stáje výcviku, chovu a prohlídka kočárovny), prohlídka zámku byla po celkové rekonstrukci obnovena r. 2015. Od dubna 2016 je součástí komentované prohlídky i možnost vystoupit na rozhlednu, upravenou r. 2015 z betonové vodárenské věže z 20. let 20. stol. Výstup umožňuje nové vnější ocelové točité schodiště.
    E.H., info Hřebčín Kladruby, 20.8. 2013

    historie

    První zmínka o zámku je z roku 1588. Zámek nechal postavit císař Maxmilián II. vzhledem ke svým častým pobytům v hřebčíně. Po roce 1722 byl zámek barokně upraven podle plánů stavitele F. M. Kaňky. Je možná i spoluúčast K. I. Dienzenhofera. V letech 1747 a 1757 byl zámek značně poškozen požáry a v polovině 18. stol. byla v zámku zřízena císařská manufaktura na sukno. Později, za císaře Josefa II., byl ale celý zámecký areál obnoven. V roce 1856

    L.P. (Kolektiv autorů: Hrady zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, [VI], východní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha, 1989), 30.3. 2007
    Většina literatury uvádí pouze, že k zámku byl přistavěn kostel bez bližšího datového ohraničení. Kostel sv. Václava a Leopolda je však uváděn již v souvislosti s požáry v letech 1747 a 1757, kdy byl poškozen hřebčín i zámek včetně kostela. Dnešní podoba kostela pochází z novorenesanční přestavby za císaře Františka Josefa I., provedené roku 1858.
    L.P. (Kolektiv autorů: Umělecké památky Čech 2, [K/O], Academia, 1978), 30.3. 2007
    Ves Kladruby je připomínána roku 1352, kdy byla v majetku vladyckého rodu z Kladrub. Koncem 15. stol. koupil dvůr v Kladrubech od Jana Zdechovského ze Sekeřic Vilém z Pernštejna. Za Pernštejnů byla v blízkosti dvora vybudována rozsáhlá obora. Roku 1560 Jaroslav z Pernštejna prodal statek královské komoře spolu s pardubickým panstvím. Chov koní zde byl založen již za Pernštejnů roku 1552. Císař Maxmilián II. zde v roce 1562 založil hřebčinec a

    L.P., 31.3. 2007

    popis

    Zámek byl postaven v renesančním slohu, je jednopatrový a trojkřídlý. K jeho stavbě bylo použito převážně cihel. Na východní straně středního křídla a na západní straně východního křídla jsou sluneční hodiny od J. Kramolína. Přízemí je sklenuto křížovou hřebínkovou klenbou, patro je plochostropé.
    L.P. (Kolektiv autorů: Hrady zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, [VI], východní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha, 1989), 30.3. 2007

    Tutistické mapy

    Než vyrazíte, nezapomeňte si přibalit dobrou mapu.

    Shocart turistické 1:50 000

    Turistické mapy Shocart 1:50 000.
    zámek
    zachovalý
    přístupno v návštěvních hodinách
    Česká republika
    Pardubický kraj
     Pardubice  (PA)
    Kladruby nad Labem