Graficke pismenko Liberec se připomíná poprvé r. 1352 jako majetek pánů z Bibrštejna, držitelů Frýdlantu. Jáchym II. z Bibrštejna, kterému patřilo panství v letech 1537–1544, odkoupil od libereckého měšťana Antonína Plischkeho rodinnou usedlost a zřídil z ní panský dvůr, doložený r. 1538. U něho byl postaven obytný dům, který sloužil k ubytování správce dvora a vrchnosti při jejím občasném pobytu v Liberci. Tento „panský dům“ se připomíná r. 1565.

 
Graficke pismenko Od r. 1558 patřila panství Frýdlant a Liberec královskému hejtmanu v Dolním a Horním Slezsku Bedřichu z Redernu. Po jeho smrti spravovali panství synové Melichar se sídlem na Frýdlantě a Kryštof, který se usadil v Liberci, kde se r. 1581 oženil. Protože se dosavadní „panský dům“, stojící v areálu panského dvora v dnešní Jablonecké ulici, k trvalému pobytu šlechty nehodil, postavil si Kryštof z Redernu v letech 1583–1587 nedaleko renesanční zámek, jehož původní vzhled však neznáme.
 
Graficke pismenko Liberecké panství bylo koncem 16. století dosti rozsáhlé a kromě Liberce k němu patřily vesnice Hanychov, Harcov, Hluboká, Krásná Studánka, Kundratice, Ostašov, Pavlovice, Pilínkov, Radčice, Rochlice, Ruprechtice, Růžodol, Stráž nad Nisou, Svárov a Vratislavice. Tyto obce byly v letech 1939-1980 postupně připojovány k Liberci. Také další malé obce byly slučovány s většími, takže dnes patří Šimonovice včetně Minkovic k Dlouhému Mostu, Vítkov k Chrastavě a Fojtka k Mníšku, Proseč, Lukášov a Rýnovice byly spojeny s Jabloncem nad Nisou.
 
Graficke pismenko Po Kryštofově smrti v r. 1591 získal panství jeho bratr Melichar z Redernu, který většinu svého života strávil jako válečník v Pobaltí, Polsku a Rusku. Největší slávu si získal jako velitel císařské armády za války s Turky. Za své zásluhy byl jmenován prezidentem císařské válečné rady ve Vídni. Jeho panství spravovala velmi rázně a úspěšně manželka Kateřina, rozená hraběnka Šliková, které se poddaní velmi báli. Po smrti manžela, který se nakazil v Uhrách morem a zemřel r. 1600, spravovala Kateřina panství jménem syna Kryštofa II. z Redernu.
 
Graficke pismenko Protože se dlouhá léta soudil s městem Frýdlantem, usadila se na libereckém zámku. Dala zde v letech 1604–1606 postavit renesanční kapli s pozdně gotickými okny, která se zachovala dodnes. Kaple je asi dílem mistra Arkona ze Žitavy. Má kazetový strop, panskou oratoř, kazatelnu a zpěvácký kůr. Hlavní oltář zdobí plastické reliéfy, představující poslední večeři, ukřižování a zmrtvýchvstání Krista. R. 1727 byl do kaple přenesen oltář sv. Kateřině s vyřezávaným barokním rámem, pořízený v polovině 17. století pro kostel ve Stráži nad Nisou.
 
Graficke pismenko Počátkem 17. století se liberecký zámek značně změnil. V sousedství kaple přistavěla r. 1609 ovdovělá sestra Kateřiny z Redernu Mikuláška Nosticová jednopatrové křídlo s arkádami v přízemí. Stará část zámku vyhořela v r. 1615 až na klenbu v přízemí a byla přestavěna v pozdně renesančním slohu stavitelem Arkonem ze Žitavy v třípodlažní prostou budovu se sedlovou střechou, ve které bylo pět nevysokých štítů.
 
Graficke pismenko Rozkvět redernovských panství Frýdlantu a Liberce, kde vzniklo počátkem 17. století několik nových sklářských hnutí, dvorů i vesnic, zastavila třicetiletá válka. Kryštof II. z Redernu bojoval jako důstojník stavovského vojska proti císaři Ferdinandu II. a po Bílé hoře si zachránil život odchodem do ciziny. Jeho panství Frýdlant a Liberec byla konfiskována, prodána r. 1622 Albrechtovi z Valdštejna a stala se součástí jeho frýdlantského vévodství. Po smrti Albrechta z Valdštejna v Chebu r. 1634 se stal novým pánem Liberecka a Frýdlantska císařský generál hrabě Matyáš Gallas, jehož potomci zde vládli až do vymření rodu po meči r. 1757.
 
Graficke pismenko Z tohoto rodu vynikl především hrabě Jan Václav Gallas (1669 – 1719), který téměř celý život působil jako císařský diplomat v Anglii, Holandsku a Římě. R. 1719 zemřel za velmi záhadných okolností jako místokrál v Neapoli a byl v tomto městě pohřben s téměř panovnickými poctami.
 
Graficke pismenko Od r. 1759 spravoval gallasovský majetek švagr posledního Gallase Filipa Josefa, Jan z Chlumu, pro svého syna Kristiána Filipa, který rozšířil své jména na Clam-Gallas.
 
Graficke pismenko Hrabě Kristián Filip (1770–1805) bydlel často se svou rodinou na libereckém zámku, a proto dal k němu přistavět v letech 1773–1776 tzv. zahradní zámek podle návrhu libereckého hraběcího stavitele Jana Josefa Kunze. Byl to jednopatrový trojosý dům, krytý mansardovou střechou s třemi štíty, do něhož se vcházelo z nádvoří na jižní straně. Stavební práce prováděli domácí umělci, vnitřní zařízení navrhl Louis Grenier, Francouz usazený v Praze, štukatérské práce prováděl Josef Bossi, práce z mramoru František Lauermann a Jan Jedliczka – všichni z Prahy. Tak vzniklo pohodlné šlechtické sídlo, rovnocenné clam-gallasovskému paláci v Husově ulici v Praze. Z dosavadního dvora vzniklo čestné nádvoří, na které přijížděla šlechta tzv. Panskou ulicí (dnes ulicí 8. března), lemovanou stromy, k hlavním vchodům do starého i nového zámku. Po dokončení novostavby byly v letech 1785–1786 přestavěny podle návrhu J. J. Kunze také prostory starého renesančního zámku i tzv. nostického křídla včetně střech. Protože se sídlem šlechty stal zahradní zámek, byl upraven vchod na panskou oratoř v zámecké kapli z prvního patra tzv. nostického křídla.
 
Graficke pismenko Změnilo se i okolí zámku. Na východní straně zámeckého parku byla koncem 18. století založena nová obec Kristiánov, pojmenovaná po Kristiánu Kryštofovi Clam-Gallasovi, který zemřel r. 1838. Za jeho éry (1805–1838) prožilo Liberecko počátek druhého období rozmachu, souvisejícího s budováním textilních manufaktur a továren. Jeho syn a nástupce Eduard Clam-Gallas (1838 – 1891) hledal slávu v řadách rakouské armády, s níž vítězil v letech 1848–1849 a 1859 na italském bojišti, ale prohrál ve funkci zemského vojenského velitele v Čechách za prusko-rakouské války r. 1866.
 
Graficke pismenko Za Eduarda přestavěli v letech 1852–1854 architekti Bedřich August Stache a Jindřich Ferstel zahradní zámek na letní sídlo hraběcí rodiny. Ve starém zámku byly upraveny r. 1850 prostory pro nově zřízený okresní soud. Těmito stavebními pracemi vzala za své velká umělecké výzdoby budov z 18. století.
 
Graficke pismenko Po první světové válce připadl liberecký zámek správě státních lesů, která zde v r. 1927 zřídila kanceláře a byty pro zaměstnance. Při této přestavbě vzal za své zbytek umělecké výzdoby, který zůstal po přestavbách z poloviny 19. století.
 
Graficke pismenko Velkými proměnami prošlo také nejbližší okolí zámku, což můžeme sledovat na jeho vyobrazeních z různých dob. Za Redernů se vjíždělo do renesančního zámku po mírném návrší z města, tj. od západu. Pozdějšími terénními úpravami při budování dnešní Felberovy ulice, která byla dlouho jedinou spojnicí Kristiánova s Libercem, byla část návrší odkopána a tak se původní vchod do zámku, zdobený znaky rodu Šliků a Redernů, octl až v úrovni prvního patra budovy. Při těchto pracích byla také zbořena rohová bašta a velká část nevysoké hradební zdi, která obklopovala starý zámek. Z opevnění zůstala jen druhá rohová bašta a velká část nevysoké hradební zdi, která obklopovala starý zámek. Z opevnění zůstala jen druhá rohová bašta u zámecké kaple, která sloužila jako zvonice. Zámecký park sahal původně až k panskému dvoru ze 16. století v dnešní Jablonecké ulici. Jak rostlo město, byly části parku prodávány výhodně jako stavební parcely pro domy libereckých boháčů. Poslední velkou stavbou na území parku byla česká menšinová škola z r. 1935. Velkou část zbytku parku zabrala r. 1962 výstavba letního kina.
 
Graficke pismenko Za druhé světové války sídlily v zámku německé armádní útvary a instituce a po r. 1945 zde bylo opět zřízeno ředitelství státních lesů a byty pro jeho zaměstnance. Všemi úpravami byla nejméně zasažena zámecká kaple, s jejímž restaurováním se začalo r. 1966. Byly vyměněny krovy a krytina střechy i věžičky a počítá se i s důkladnou opravou celého interiéru kaple, která má být využita k výstavním účelům. Po přeložení podniku zahraničního obchodu Skloexport z Prahy do Liberce r. 1963 byly prostory zahradního zámku a tzv. nostického křídla adaptovány pro jednu z největších výstav soudobého skla na světě. Zámek, na jehož stavbu přispěl v 16. století také výnos sklářských hutí na Liberecku, slouží dnes propagaci našeho sklářského umění.

Text: historie
17.3. 2006 - Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Čechy


Zavřít reklamu