Graficke pismenko Zámecký objekt se rozkládá v místech původně samostatné vesnice Jiřence, která asi v 16. století splynula s obcí Jirny. Její staré místní jméno od 17. století upadalo v zapomenutí a dnes se nezachovalo ani jako označení místní části zvětšené obce.

 
Graficke pismenko Středověký Jiřenec se poprvé objevuje v pramenech z l. 1397 až 1398 a potom znovu až r. 1454 a později, avšak v žádném dokladu není spolehlivá zmínka o sídle vrchnosti. Zřejmě teprve v období renesance, kdy stará tvrz v Jirnech přestávala vyhovovat změněnému životnímu stylu majitelů, tu mohlo dojít k výstavbě přiměřenější rezidence. O vzhledu tzv. starého zámku se zachovalo stejně málo informací jako o vzniku tvrze. Písemné materiály mlčí, ikonografické prameny se omezují na jediné a ještě k tomu hypotetické vyobrazení na Navrátilově fresce Rozsévače o tzv. novém zámku v majitelově ložnici. Hmotné pozůstatky zachované jen torzovitě v přízemí nového zámku jsou natolik neurčité, že je někteří autoři považují za renesanční a jiní za barokní.
 
Graficke pismenko Starý zámek zřejmě sloužil jako sídlo pobělohorským majitelům a jako letní byl a zotavovna dominikánkám od sv. Anny, které zde byly vrchností v l. 1707 – 1781.
 
Graficke pismenko Konvent však byl špatným hospodářem, upadl do dluhů, a tak již od r. 1763 byl statek spravován na účet věřitelů. Po zrušení kláštera koupil Jirny v dražbě Jan Koc z Dobrše, po jehož smrti byly r. 1795 prodány tereziánskému Ústavu šlechtičen na Pražském hradě.
 
Graficke pismenko V příštích deseti letech se tu vystřídalo pět majitelů a situace se stabilizovala až r. 1805, kdy majetek koupil opět v držbě bohatý podnikatel a velkostatkář Jakub Veith. Veith dal Jirny věnem své dceři Kláře, provdané za přaského měšťana Marina Wagnera. Manželé Wagnerovi, ovlivnění diletantským romantismem biedermeieru tu na sklonku života realizovali svou fikci středověku. V l. 1844 – 1847 dali postavit na pozůstatcích starého zámku novou dvoupatrovou budovu s věží, štíty, cimbuřím, okenním ostěním, konzolami a jinými atributy rytířské pseudohistorie.
 
Graficke pismenko Po Wagnerových zdědila Jirny jejich dcera Rosalie Wagnerová, od r. 1876 hraběnka z Wallernstädtu. R. 1855 zadala architektu Ignáci Vojtěchovi Ullmanovi zakázku na stavbu nového křídla, v jehož architektuře se nestylově mísí romantická gotika se stejně romantickou renesancí. Vnitřní výzdoby byla už předtím zadána malíři Josefu Navrátilovi, jenž vyzdobil hlavní reprezentační místnosti, tzv. rytířský sál, ložnici, salón, knihovnu a sala terrenu. Navrátilovy zdejší práce nejsou hodnoceny všechny stejně, avšak nástěnné malby v salónu, knihovně a sala terreně představují vrchol malířovy tvorby. Salón, tzv. "Alpský pokoj", má navodit iluzi, že jde o vyhlídkovou terasu s pohledem na Solnou Komoru. V knihovně upoutává pozornost kazetový strop se středovou růžicí s obrazy múz a portréty významných mužů a páskové arabesky s malbami, vytvářející harmonickou jednotu s knihovními skříněmi, vazbami a kováním knih i strukturou parketové podlahy. Sala terrena hýří iluzivní architekturou, květinami, ovocem, obrazy zvířat a lidí v nepřeberném bohatství a rozmanitosti barevné skladby. Většina maleb byla narušena v důsledku špatného stavu budov po požáru v r. 1940 a byla v 50. letech 20. století restaurována konzervátorskou školou prof. B. Slánského z pražské Akademie výtvarných umění.
 
Graficke pismenko Roku 1890 hraběnka prodala Jirny Františku Zvěřinovi, známému vývozci šunky. Zvěřina dal rozšířit dvůr proti parku o pivovar, hospodu, vinopalnu, mlýn atp. Roku 1918 Jirny od Zvěřinů koupily děti Jakuba Passera a od nich r. 1930 statkář Václav Straka, který Jirny téměř obratem prodal r. 1931 továrníkovi Rudolfovi Josefovi Zubrovi, který zámek vlastnil až do své smrti r. 1944.
 
Graficke pismenko Roku 1948 byl zámek znárodněn a nastalo období devastace. Depozitář byl rozkraden nebo zničen, došlo také k oddělení statku od zámku. Na zámku byl poté dlouhá léta umístěn depozitář Akademie věd ČR. Roku 1991 bylo zdevastované panství v restituci navráceno dědicům původní rodiny. Zámecký objekt byl poté několik let zcela prázdný. Roku 2003 byl zámek dědici prodán novému majiteli a stal se sídlem firmy Lettenmayer & Partner, která nechala provést náročnou rekonstrukci zámku a vrátila mu tak původní lesk a krásu. Zámek je pro veřejnost nepřístupný.

Text: historie
12.8. 2005 - Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Střední Čechy; E.H. podle http://www.jirny.cz


Zavřít reklamu