Graficke pismenko Asi v polovině 17. století byl postaven západně od obce nevelký zámek s novým hospodářským dvorem. O vzhledu tzv. starého zámku se zachovalo málo informací. Písemné materiály mlčí, ikonografické prameny se omezují na jediné a ještě k tomu hypotetické vyobrazení na Navrátilově fresce Rozsévače v  tzv. novém zámku v majitelově ložnici.

 
Graficke pismenko Hmotné pozůstatky zachované jen torzovitě v přízemí nového zámku jsou natolik neučité, že je někteří autoři považují za renesanční a jiní za barokní.
 
Graficke pismenko Starý zámek sloužil jako sídlo pobělohorským majitelům a jako letní byt a zotavovna dominikánkám od sv. Anny, které zde byly vrchností v l. 1707 -1781. Konvent však byl špatným hospodářem, upadl do dluhů, a tak již od r. 1763 byl statek spravován na účet věřitelů. Po zrušení kláštera koupil Jirny v dražbě Jan Koc z Dobrše.
 
Graficke pismenko Roku 1795 po jeho smrti však zámek Terezie Kocová z Dobrše prodává baronu Václavu svobodnému pánu Henningerovi z Eberka k ruce arcikněžny Anny abatyše Tereziánského ústavu šlechtičen na Hradě pražském. Roku 1797 kupuje Jirny do roku 1803 kdy je prodává poručíku Josefu Bruecknerovi, a ten je již roku 1804 prodává české větvi hraběcího rodu Des Fours Josefovi.
 
Graficke pismenko V krátkých deseti letech se tu tedy vystřídalo pět majitelů a situace se stabilizovala až r. 1805, kdy majetek koupil opět v dražbě bohatý podnikatel a velkostatkář Jakub Veith. Veith dal Jirny věnem své dceři Kláře, provdané za pražského měšťana Martina Wagnera. Oba manželé ovlivnění diletantským, romantismem biedermeieru tu na sklonku života realizovali svou fikci středověku. V l. 1844 - 1847 dali postavit na pozůstatcích starého zámku novou dvoupatrovou budovu s věží, štíty, cimbuřím, okenním ostěním, konolami a jinými atributy rytířské pseudohistorie. R. 1855 obdržel architekt Ignác Vojtěch Ullman zakázku na stavbu nového křídla, v jehož architektuře se nestylově mísí romantická gotika se stejně romantickou renesancí.
 
Graficke pismenko Manželé Wagnerovi založili nádherný park o rozloze 11 hektarů. Byl v něm nespočet cizokrajných stromů a bohatá fauna. Byly zde tři rybníky z nichž největší na jihu parku měl malý ostrůvek s čínským pavilonem plným vzácných nádob z Číny a Japonska. Do roku 1848 patřil k Jirnům i Zeleneč. Po té dědí Jirny hraběnka Rosalie Wagnerová z Wallernstadtu. Roku 1855 nechá vystavět stavitelem Ignácem Vojtěchem Ulmannem jižní křídlo - zámeckou knihovnu, jejíž suterén tvoří zahradní místnost - salla terrena. Roku 1890 však stará dáma Jirny prodává známemu vývozci šunky do Ameriky Františku Zvěřinovi. Zvěřina dal dvůr proti parku rozšířit, a v té době panství náležela vinopalna, hospoda, kovárna, mlýn, pivovar a později cukrovar. V pivovaru se vařilo pivo po bavorském způsobu a ještě dnes se sklep v parku nazývá "Bavorák". Pivovaru náležel i dům Na Poříčí s hospodou U Beránků. Zvěřina převádí Jirny dědictvím na svého syna JUDr. Františka Zvěřinu. Ten má osm dětí, a tak Jirny prodává dětem Jakuba Passera roku 1918.
 
Graficke pismenko Roku 1930 kupuje Jirny statkář Václav Straka, ale již v roce 1931 je kupuje pražský továrník a velkoobchodník Rudolf Josef Zubr a je zde pánem až do své smrti roku 1944.
 
Graficke pismenko V té době byly ještě v parku tři rybníky a bohatá flora i fauna. Park však majitel uzavřel veřejnosti a vytvořil zde chráněnou oboru pro vysokou zvěř. V přilehlém zahradnictví se pěstovala zelenina která se vždy brzy z jara vozila do Prahy na trh. Na uzavřeném hospodářském dvoře přístupným třemi branami byl přímo naproti zámku velkochov drůbeže. Celý areál byl zcela soběstačný díky letitým provázaným ekonomickým vazbám. Rodina Rudolfa Josefa Zubra přichází o Jirenské panství 1.3.1948 kdy došlo majitelům Miladě Strakové a Josefu Rudolfu Janu Zubrovi ke znárodnění majetků. Tak nastoupila nechvalně proslulá doba známá naprostým zdevastováním všeho. Zde v Jirnech dochází mimo jiné ke zdevastování původního inventáře, spálení veškerých cenných historických knih, rozkradení zdejších sbírek, dochází také k oddělení statku od zámku a k naprostému zpřetrhání veškerých historických, etických a ekonomických vazeb. Dlouhá léta zde byl depositář Akademie věd ČR a roku 1991 dochází k navrácení zdevastovaného Jirenského panství rodině po Rudolfu Josefu Zubrovi. Zámecký objekt je zcela prázdný a dodnes hledá své využití.
 
Graficke pismenko Jirenský zámek byl útočištěm mnoha vzdělanců tehdejší doby, kteří zde nalézali vlídné přijetí. V nádherném zámeckém parku bylo mnoho cizokrajných stromů, zvířat i ptáků. V pískovcových skalách byly klece a brlohy pro zvěř. Na ostrůvku v zátiší vzácných stromů stál "čínský pavilón" plný vzácných předmětů z Číny a Japonska. V zimní zahradě byly pěstovány vzácné rostliny. Park byl veřejně přístupný a hojně navštěvován. Až do roku 1931 byl také propůjčován spolkům k pořádání slavností. Od roku 1945 po dobu několika let byly v parku pořádány slavnosti a výpravná divadelní představení.

Text: historie
21.12. 2003 - http://www.jirny.cz/zamek.htm