Graficke pismenko O farním kostele v Kunraticích se v písemných pramenech objevuje první zmínka roku 1352. Gotický kostelík byl postaven patrně koncem 13. století, původně jej obklopoval hřbitov (později zrušen). Po roce 1620 zdejší fara zanikla. Na špatný stav kostela, způsobený patrně také vlivem třicetileté války, je upozorňováno roku 1665 zprávou Maxmiliána Lva Malovce z Malovic, zapsanou v zemských deskách.

 
Graficke pismenko Od roku 1721 byl majitelem panství Jan Arnošt Václav svobodný pán z Goltze, který nechal přestavět kunratický zámek v barokním stylu, a na místě starého farního gotického kostela (který byl zchátralý, ale také nevyhovoval vzrůstajícímu počtu věřících) nechal vybudovat nový, výrazně větší kostel v pozdně barokním stavebním stylu v rozmezí let 1730 (kdy byly položeny základy nového kostela) a roku 1734 (kdy byly do kostela přeneseny ostatky sv. Jana Římského). Přesné datum dokončení stavby nebo vysvěcení kostela není známo, ale patrně byl dokončen právě roku 1734.
 
Graficke pismenko Není zcela jisté, kdo byl architektem barokní stavby - přímá zmínka v písemných pramenech schází. Usuzovalo se, že architektem byl snad Tomáš Haffenecker. Dle zmínky v textu zprávy o stavbě kostela děkana a vikáře Václava Hájka z roku 1730 (že architekt kostela je toho času kdesi na Moravě) a malé podobnosti kostela s Haffeneckerovými stavbami lze však usuzovat, že architektem byl někdo jiný. Patrně šlo o pražského architekta (edikula, zvýrazňující boční vstup do kostela - inspirace u klášterního kostela sv. Markéty na Břevnově Kryštofa Dientzenhofera). Velmi dobře jím mohl být Václav Špaček, dvorní stavitel Anny Marie Františky, velkovévodkyně Toskánské, přítelkyně Jana Arnošta Václava z Goltze. Václav Špaček také roku 1730 dlel na Moravě. Při přestavbě jiného kostela, na kterém Václav Špaček pracoval, se dokonce objevuje zmínka o platbě poslovi, který musel "jít do Prahy pro barvy pro kunratického malíře". Zdá se být tedy velmi pravděpodobné, že architektem stavby byl Václav Špaček.
 
Graficke pismenko Po dokončení kostela byla z iniciativy Jana Arnošta z Goltze v Kunraticích roku 1736 znovu zřízena fara.
 
Graficke pismenko V 19. století prošel kostel několika menšími opravami. Roku 1868 nechal tehdejší majitel panství Ludvík Korb svobodný pán z Weidenheimu na místě barokní kostnice postavit rodinnou hrobku Korbů z Weidenheimu v neogotickém slohu. Také ve 20. století byl kostel několikrát opravován. Roku 1917 byly předány vojenské správě všechny kostelní zvony (nové zvony byly vysvěceny r. 1923, z nich dva byly znovu zrekvírovány roku 1944).
 
Graficke pismenko V 80. letech 20. stol. byl kostel důkladně opraven zvenčí a střecha byla nově pokryta měděným plechem. Na přelomu 80. a 90. let 20. století byla provedena velká rekonstrukce interiéru kostela; při těchto opravách byly v sakristii objeveny fresky ze 14. století. Zvenčí byl kostel znovu opravován roku 1999. V roce 2003 byla v kostele instalována křížová cesta od ak. malíře Vjačeslava Iljušenka.

Text: historie
9.12. 2012 - E.H. podle Přecechtělová Andrea. Kostel svatého Jakuba Většího v Kunraticích [online]. 2006 [cit. 2012-12-09]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta; www.farnostkunratice.cz


Zavřít reklamu