Slavatové na Košumberku

Graficke pismenko Bratři Diviš (1358–1385), Ješek (1360–1391), Mstislav (1360–1398) a Slavata (1360–1390) zakoupili Košumberk 14. ledna 1372 od Diviše z Popovce.

 
Graficke pismenko Po té drželi Košumberk bratři Jan (1399–1417), Vilém (1411–11.11.1434, manželka Markéta ze Stráže 1423–po 1449), Beneš (1417–před 1461) a Diviš (1415–asi 1454). V roce 1417 se bratři rozdělili: Jan dostal Chlum, Beneš Podhořany a Vilém s Divišem Košumberk. Vilémovi synové byli Slavata (1454–1494) a Jan (1454–asi 1495) drželi po otci polovinu hradu. Po smrti Beneše roku 1461 vlastnili celý hrad.
 
Graficke pismenko Starší bratr Slavata byl v letech 1463–1467 hofmistrem královského dvora, jeho manželkou byla Dorota z Nemošic. Usadil se na Čáslavsku a Košumberk zůstává mladšímu Janovi (manželka Anna Havlová z Dřevenic). Jan bojoval ve vojsku krále Jiřího z Poděbrad, roku 1467 byl zajat a vězněn v Brně. Sedává na zemském soudu a zúčastňuje se sněmů a sjezdů.
 
Graficke pismenko Bratr Viléma Diviš (1415–asi 1454) držel druhou polovinu hradu, zúčastňuje se v roce 1440 sjezdu Pražského a v Čáslavi. Je ve vojsku krále Jířího roku 1448 při obsazení Prahy. Roku 1450 opovídá válku Oldřichovi z Rožmberka a jednotě Strakonické. V květnu 1450 je s hotovostí Chrudimského kraje v poli u Vysokého Mýta. Potom se připomínají Václav (1437–1452), Diviš (1440–1448) a Slavata (1454), ale nevíme s určitostí, zda byli Divišovi synové.
 
Graficke pismenko Koncem 15. století a začátkem 16. století žili dva bratři Albrecht (1505) a Slavata (1534–1539) a jejich sestra Anežka. Po smrti Albrechta drží celý Košumberk Slavata. Ten měl s manželkou Jitkou z Janovic syny Jetřicha (umírá mlád) a Diviše (1540–1575, manželka Alžběta z Hradce †1585). Diviš se hlásil k jednotě bratrské, v roce 1547 zvolen direktorem a krajským hejtmanem. Byl potrestán králem Ferdinandem I., Košumberk držel jako manství. Po několika letech král Maxmilián II. toto zrušil a Diviš opět držel hrad dědičně. Po několik let byl hejtmanem Chrudimského kraje a zasedal na zemském soudu. 18. července 1573 hrad vyhořel zapálen bleskem. Hrad byl opraven a rozšířen o renesanční palác. Jeho kšaftem z roku 1571 odkázal veškerý majetek synům Adamovi (1577–1616), Jindřichovi (1577–před 1600, manželka Kunka Černčická z Kácova 1595–1602), Michalovi, Albrechtovi a Zachariášovi. Zemřel roku 1575 a byl pochován v Luži.
 
Graficke pismenko Tři synové zemřeli před otcem a 10. srpna 1577 se Albrecht a Jindřich rozdělili tak že, Košumberk zůstal Jindřichovi. Sedával na zemském soudě Moravském (vlastnil také moravské statky), byl císařským radou a hejtmanem Chrudimského kraje. U něj na Košumberku často přebýval syn jeho bratra Adama Vilém Slavata později český místodržící, přestoupil od jednoty bratrské ke katolíkům.
 
Graficke pismenko Po smrti Jindřicha dědí hrad jeho syn Diviš Lacembok (1600–23. 2. 1623, manželka Veronika ze Žerotína) a předává mu jej roku 1603 jeho matka. V těchto dobách se zde často zdržuje Albrecht z Valdštejna. Diviš Lacembok byl stoupencem jednoty bratrské. Po Bílé hoře odsouzen k ztrátě poloviny majetku, ale zemřel před vykonáním rozsudku.
 
Graficke pismenko Panství zakoupil v roce 1623 Vilém Slavata (1572–1652), aby se nedostalo do cizích rukou.
 
Graficke pismenko V roce 1634 jej prodává Jindřichu Vilémovi (1634–1654, manželka Anna Polyxena Michnová z Vacínova 1635–1650, druhá manželka Marie Maxmiliána Eva Žďárská ze Žďáru †1690), synovi Diviše Lacemboka. Jindřich Vilém býval císařským radou, komořím, krajským hejtmanem a zasedal na zemském soudu. Po jeho smrti dědí Košumberk Marie Maxmiliána a v roce 1656 si bere Františka Kryštofa Hýzrleho z Chodů.
 
Graficke pismenko Tím končí období Slavatů na Košumberku.

Text: historie
3.6. 2014 - svitek; Zdroje: August Sedláček: Hrady, zámky a tvrze Království čekého–1. díl Chrudimsko; Kolektiv – Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Východní Čechy; Milan Mysliveček: Čas hradů v Čechách 3