Historie a popis hradu

Graficke pismenko Hrad založil po roce 1262 Beneš, když získal od krále zdejší zboží výměnou za Poděbrady. Poté se po hradě psal. Jeho potomci v roce 1322 postoupili Choustník Rožmberkům. Tehdy již bylo jeho jádro rozděleno na dvě části. Oldřich z Rožmberka hrad okolo roku 1430 přestavěl a v majetku jeho rodu se nacházel až do roku 1579. Již roku 1614 je uváděn jako pustý.

 
Graficke pismenko Dispozice je tvořena rozsáhlým předhradím a dvojitým jádrem. Toto členění, které zřejmě nebylo původně zamýšleno, hrad získal záhy po svém založení, kdy se stal sídlem dvou příslušníků rodu. Rozměrné předhradí opevňovala vysoká hradba, která posléze na východní straně nenesla ochoz a byla ukončena pouze stříškou. Mohla v dnešní podobě vzniknout až dalším vývojem, nejspiše po získání hradu Rožmberky. Hospodářské budovy se kumulovaly za vstupem na severní straně a dnešní zříceniny zde mohou pocházet pravděpodobně až z mladších fází života objektu. Přístupová cesta se v předhradí otáčela a po mostě na zděných piliřích vstoupila do vnitřního hradu. Zde se větvila a ústila do obou jader. Zda se rozčlenění vnitřního hradu do dvou částí projevilo i stavbou příčné zdi, není za současného stavu vědomostí zcela jasné. Větší a starší západní části vévodí čtverhranný bergfrit, vetknutý do obvodové hradby na nejvyšším místě staveniště. Rozměrný palác tohoto jádra, mimo suterény plochostropý, měl tvar písmene L a v patře obsahoval i prostoru osvětlovanou kružbovými okny, patrně kapli. Dodatečně vznikla zástavba menší východní části, která se zevnitř přiložila ke starší obvodové hradbě. Druhý, menší čtverhranný bergfrit byl naopak přistavěn zvenčí. Se stavební činností na hradě musíme počítat po roce 1322, kdy ho získali Rožmberkové. Projevila se zřejmě především v areálu předhradí. V rámci přestavby koncem husitských válek se úprav dočkaly i stavby ve vnitřním hradu. Těžiště zájmu však vcelku zákonitě leželo na zlepšování obranyschopnosti. Hlavní hradba byla výrazně zvýšena a opatřena střeleckým ochozem. Na jižní straně byl před ní a před navazující frontou obou palácových jader vystavěn nový parkán, obíhající i západní stranu většího jádra. Jeho pokrytí boční dělostřelbou zajišťovaly dvě čtverhranné, dovnitř otevřené bašty a baštovité rozšiření východního konce parkánu. Tyto články i hradba jsou vybaveny štěrbinovými střílnami. Parkán sledoval mohutný příkop s valem a celý systém byl ještě doplněn na východní straně čtverhrannou věží, volně stojící na skalnatém hřebeni v prodloužení valu. Dodnes se z ní zachovala pouze spodní část. Na ni navazovalo mimořádně rozsáhlé valové opevnění o rozloze několika hektarů. Jeho stáří ani účel nejsou doposud zcela jasné. Obranný systém hradu doplňovala ještě předsunutá stavba na skalním hřebeni. Druhá stavební fáze Choustníku 13. století je naším jediným doposud známým objektem typu Ganerbenburg z této doby. Obě jeho jádra jsou v podstatě variantami hradu bergfritového typu. Věže mají v Čechách spíše neobvyklý čtverhranný půdorys, ukazující patrně na podunajské souvislosti. Opevnění ze 30. let 15. století spolu se sesterskou fortifikací téhož stavebníka na Zvíkově náleží k prvním systémům umožňujícím křížové dělostřelecké ostřelování předpolí. Toho bylo dosaženo ještě pomocí starého, konzervativního typu bašt, které další vývoj záhy překonal. Předsunutá věž je předzvěstí pozdějšího vzniku předsunutých dělostřeleckých bašt ze 70. let 15. století. Opevnění Choustníku stojí na počátku klopotného hledání systému účinné dělostřelecké obrany, které bylo hlavním problémem a úkolem poslední etapy středověkého vývoje českých hradů.

Text: historie
28.5. 2002 -

Warning: file_get_contents(/var/www/hrady/https/adv/google.obsah-blok.txt): failed to open stream: No such file or directory in /var/www/hrady/class/class.adv.php on line 182