Graficke pismenko Jedná se o velice monumentální pozdně renesanční dílo italského typu inspirované realizacemi francouzského architekta André Le Nôtrea. Tento pravidelně formovaný park s přilehlou oborou je v naší zemi jedinou ukázkou prostorového rozložení tohoto typu a tak dominantního zastoupení vodní složky. Hlavní osa zahrady vychází z osy zámku v samotném jejím čele. Je vyjádřena vodním kanálem, který vytéká z kaskádovitě upraveného pramene v čele obory umístěné naproti zámku, větví se ve dvě široká ramena, která obtékají pravoúhlý parter a vrcholí pak v barokně tvarované nádrži uprostřed parteru. Z ptačí perspektivy se celý vodní kanál jeví jako mohutný Neptunův trojzubec o délce 980 metrů a vodní ploše 16 500 m 2. V první polovině 18. století byla tato původní dispozice za F.A.Rottala poněkud upravena v duchu francouzského stylu, vodní kanál byl otevřen k osové dominantě zámku a byl překlenut mostem, parter byl velkoryse upraven pravidelnými ornamentálními koberci a tvarovanými dřevinami, byla vybudována kaskáda s umělými kopci, založeny bohaté a dlouhé linie tvarovaných živých stěn, plůtky a loubí lemující kanály a protkávající i přilehlé užitkové zahrady štěpnice. Vše bylo završeno bohatou sochařskou výzdobou.

 
Graficke pismenko Na parter po jedné straně navazovala růžová zahrada s kruhovým pavilonem, před nímž je umístěn pomník upomínající na skladatele F. X. Richtera a na jeho zdejší působení v zámecké kapele a na straně druhé se nacházely zahrady ovocné.
 
Graficke pismenko Hlavní velkolepá dispozice celého parku přechází v zadní části v zalesněnou oboru o rozloze 10 ha, v níž je chována různá zvěř. Obora je protkána hvězdicovitými průseky a půlí ji hlavní osa vedoucí od průčelí zámku, která směřuje dále do krajiny a je na obzoru uzavírána dominantou Hostýna.
 
Graficke pismenko Na městské straně před zámkem, po pravé straně zámku a v areálu růžové zahrady je možno nalézt dendrologicky nejcennější porosty. Roste zde asi 19 jehličnanů a 69 listnáčů. Z jehličnanů vyniká statná douglaska (Pseudotsuga menziesii), či poléhavý tis (Taxus baccata ´Expansa´), zatímco mezi nejzajímavější listnáče se řadí statná paulovnie (paulownia tomentosa), červenolistý buk (Fagus silvatica ´Atropunicea´), kaštanovník jedlý (Castanea sativa), pajasan (Ailanthus altissima), lžičkový dub (Quercus petraea ´Cochleata´) a další. Z keřů nelze přehlédnout dřišťál Juliin (Berberis julianae), hlošinu stříbrnou (Elaeagnus commutata), či ibyšky.

Text: popis
29.10. 2005 - Lucie Nižaradzeová


Zavřít reklamu