Graficke pismenko Vlastní tvrz Adelsburg je na severozápadní a jihozápadní straně oddělena od okolního terénu dvojitým doposud hlubokým příkopem, ostatní strany se v původním stavu nedochovaly, jelikož rozšiřující se stolařská firma část svahu strhla. Severovýchodní a jihovýchodní strana tvrze byla tvořena prudkým srázem nad Javoříčským potokem a lze předpokládat, že tento potok byl součástí obranného systému (mohl se rozlévat a tvořit bažinu nebo širší souvislou hladinu). Ve středu tvrze stála dřevěná obytná věž, jejíž spodní část byla kamenná o rozměrech 16 m x 9,7 m a síle zdi až 2,9 m.

 
Graficke pismenko Při archeologickém průzkumu v 30. letech 20. století archeolog J. Uwira prokázal dva sklepy, do kterých vedly schody. Ve stejném směru těchto schodů byl i vstup do věže. Věž byla ohrazena kamennou hradbou obdélníkového tvaru, která se věže nikde nedotýkala. Celý areál tvrze byl z větší části ohrazen, od brány na jihozápadě až po severozápadní část tvrziště (tedy celá západní část) byla ohrazena palisádou z kůlů, východní část byla pravděpodobně ohrazena jen polským plotem nebo dřevěnou stěnou. Celá část prvního příkopu na severozápadě byla zatopena, a dodnes se tam souvislá hladina vody objevuje. Dokonce se zachoval i náhon na severozápadě s kamennými stupni (splavy).
 
Graficke pismenko Význam tvrze nebyl doposud zcela objasněn, avšak pravděpodobně se jednalo o malou vesnickou obytnou tvrz, i když hospodářské budovy při archeologickém průzkumu nebyly nikdy prokázány. Opodstatnění tvrze jako strážní by mělo v ochraně adolfovických hamrů (drtíren) železné rudy z nedalekého Jánského vrchu a ochraně kupecké stezky z Jeseníku přes pásmo Orlíku do Vrbna pod Pradědem, jelikož Slezsko do období panování Jana Lucemburského nebylo součástí českého království a Adolfovice byly posledním obydleným místem před hranicemi s Českým královstvím. Na druhé straně hřebenu, ze strany Moravy byly postaveny dva malé strážní hrádky (Rabenštejn a Veisenštejn)

Text: popis
30.11. 2008 - Martin Smital