úterý, 24. listopad 2020. Svátek slaví Emílie, zítra Kateřina

zámek Sárospatak

Rákóczi vár

Graficke pismenko Sárospatak, v překladu Šarišský či Blatný Potok, byl povýšen na město králem Emrichem v roce 1201. Město stálo na obchodní stezce z Maďarska do Polska. Král Zikmund povýšil Sárospatak v roce 1429 na svobodné královské město. Od roku 1460 mělo trhové právo.

 
Graficke pismenko Během 15. stol. měl rod Paloczi ve městě dvě opevněná sídla. V roce 1465 dostal László Paloczi svolení od krále Matyáše Korvína své sídlo opevnit zdmi a věžemi. Dnešní Červená věž (hradní donjon) mohla být postavena Štěpánem Paloczi v období 1471-1482. Posledním členem rodu byl Antal Paloczi, který zahynul v bitvě u Moháče v roce 1526. Jeho vdova byla z rodu Perenyi, hrad proto přešel do rukou jejího rodu. Sárospatak se stal hlavním rodovým sídlem. V roce 1528 byl během bojů s vojsky Jana Zápolského dobyt císařským vojskem Ferdinanda I. Habsburského. V roce 1534 uvádí Petr Perenyi, že město bylo během bojů vypáleno. V letech 1534-1537 postavil kolem Červené věže renesanční opevnění s bastiony, čímž vznikl nový hrad k obraně proti císaři Ferdinandovi. Již v roce 1537 tu vyjednávali zástupci obou znesvářených stran. Po smrti Gábora Perenyi v roce 1567 přešel Sárospatak do rukou příbuzných z rodu Dobó. V roce 1602 byl hrad obsazen císařským vojskem. Na příkaz císaře Rudolfa byla vykradena rodová pokladnice. V roce 1604 dobyl pevnost Štěpán Bočkaj. Od roku 1608 zde sídlil rod Lorantffy.
 
Graficke pismenko Jiří I. Rákoczi (1593-1648), sedmihradský kníže, získal Sárospatak v roce 1616 sňatkem se Zuzanou Lorantffy. Sárospatak byl opět hlavním rodovým sídlem, v prostoru hradu byl postaven zámek. V roce 1650 pozvali Rákocziové do Sárospataku Jana Amose Komenského, který zde sepsal Orbis pictus. Jako protestant se Jiří I. Rákoczi zúčastnil třicetileté války v boji proti Habsburkům.
 
Graficke pismenko Dalšími majiteli byli Jiří II. Rákoczi (1621-1660), narozen v Sárospataku, a František I. Rákoczi (1645-1676). Na zámku se tajně připravovalo povstání pod vedením Ference Wesselenyho (1664-1671). Císařské vojsko v té době zámek vyplenilo. Františka I. zachránilo vysoké výkupné. Po roce 1683 zde často pobýval otčím nezletilého Františka II., Emrich Tököly. Císařské vojsko v roce 1702 zničilo část předhradí. František II. vzápětí vedl v letech 1703-1711 proti Habsburkům uherské povstání. Po jeho potlačení ale odešel dobrovolně do exilu v Turecku. Dnes je jako národní hrdina vyobrazen na bankovce 500 Ft spolu s hradem Sárospatak. Jeho uherské državy byly zkonfiskovány. Novým majitelem panství se stal princ Trautson. Později byl zámek za Bretzenheimů klasicistně upraven. V období 1875-1945 patřil Windischgrätzům. Současný majetkový poměr není uváděn.

Text: historie
19.11. 2020 - Pavel Semple, zdroj: (online Wikipedia a https://varlexikon.hu/sarospatak)