Komentáře, diskuse

Vložit nový komentář
reagovat, odpovědět3.3.2015 19:48 Jan Večeřa
březen 2015
Velmi působivý hrad i jeskyně pod ním!! Výlet stál opravdu za to. Zřícenina Holštejna sice trpí tím, čím všechny zříceniny - její plocha je dost zarostlá stromy i vzmáhající se drobnou "dřevotinou", ale i za absence výraznějších pozůstatků kamenné architektury jde o krásné místo. A ještě jeden návrh bych měl - je pěkné, že je na místě odpadkový koš, ale tu a tam by bylo záhodno jej vyprázdnit, odpadky se válí všude kolem, není je kam dávat:-)
reagovat, odpovědět25.1.2009 23:11 Lojza
Červený mužíček
Známé pana Rozehnala doporučuji brát méně halucinogenů... :-)
reagovat, odpovědět19.1.2009 13:34 turista
výpadní branka
V galerii obrázků je na 3 snímcích p. Śtěpánka a jednom snímku p.Ćížka foto výpadní branky v obvodové hradbě.U snímku p. Ŕezáče je u téže branky zobrazena chybná orientace pohledu.
reagovat, odpovědět22.11.2004 00:00
Poznání historie hradu Holštejna doznalo v poslední době značných posunů v některých důležitých datech. První změnou je datum první písemné zmínky, které bylo doposud uváděné roku 1278, avšak které lze posunout o 10 let nazpět. Pečeť Hartmana z Holštejna se objevuje již na listině ze dne 5. března roku 1268. Vznik hradu v 3. čtvrtině 13. století dosvědčují i archeologické nálezy z tohoto období. Dalším údajem, který je třeba opravit, je údajná příslušnost Hartmanova syna Crhy jako člena johanitské komendy v Mailberku. Zde došlo k chybné identifikaci pečetí Hartmanovy ženy Alžběty (s božím beránkem), které byly mylně považovány za pečeti jejich syna. Crha zemřel někdy po roce 1308 (kdy se stal zástavním držitelem Podivína) bez potomků. Dalším údajem je datace smrti Hartmana, která bývá uváděna po roce 1302. V lichtenštejnském archívu ve Vaduzu byla objevena listina z ledna roku 1315, kde je Hartman uveden jako svědek. Je proto možné, že svého syna přežil a pravděpodobně zakrátko po tomto datu zemřel.
Kromě těchto novinek dochází u některých autorů historických pojednání k přebírání starších a mnohokráte vyvrácených omylů, z nichž k nejznámějším patří tvrzení o tom, že Hartman z Holštejna působil jako loupeživý rytíř. Zde došlo k záměně při interpretaci tažení krále Václava II. proti hradu Hoštejnu, který vlastnil Boreš z Rýzmburka. Hartman z Holštejna patřil i po smrti Přemysla Otakara II. k vážené moravské šlechtě, objevoval se jako jeden z předních svědků na mnoha listinách, což samo o sobě vylučuje jeho případné zapojení do loupežení či odboje proti králi. Další historická nepřesnost se týká držení panství rodem pánů ze Sovince, kde je mylně uváděn letopočet 1333. Z tohoto roku neexistuje žádný písemný dokument, o který by bylo možno se opřít. Vok I. z Holštejna sice vložil koupi panství do Zemských desek roku 1349, ale byl to dodatečný zápis. Matka Voka z Holštejna se uvádí již roku 1321, pečetí Voka je prvně opatřena listina ze dne 24. 12. 1334.