Hrádek pánů z Kozojed

Graficke pismenko Jako rodové sídlo Kozojedských je tato označováno jen v místních pověstech, přímý doklad o tam není. Je to však jediné místní opevnění a také půdorys zbytků je typický pro středověkou tvrz drobné šlechty. Až dosud nebyl v tomto místě proveden žádný odborný průzkum a většina materiálu, z něhož se mohlo získat více poznatků, byla koncem 19. století použita místními chalupníky na stavbu domků, zejména domku, který kdysi patřil p. Studnič­kovi. Paní Božena Charvátová, provdaná Lapková, která pocházela z Průhonu mi ještě jako chlapci vyprávěla, že mezi zdivem, které se z Hrádku nosilo, byl prý i jakýsi okrouhlý kámen či deska, v níž byl zasazen železný kruh. Dnes jsou na tomto místě bývalé tvrze jen zbytky hliněných valů, bez stop po zdivu, alespoň na povrchu terénu.

 
Graficke pismenko Tvrz byla pozoruhodně opevněna systémem, do něhož byl začleněn i vydatný vodní pramen, asi sto padesát metrů severovýchodně odtud, kde jsou znát zbytky pevné hráze, jež byla spojena příkopem a fortifikací Hrádku na východní straně, odkud byl ze svahu Dřevíče jediný snadný přístup k tvrzi. Ve schématu, které jsem načrtl v roce 1954, kdy byl terén přístupnější a poněkud méně narušen lesními pracemi. je při vstupu do tvrziště malá elipsovité vyvýšenina. Vpravo od ní je první protáhlý nevysoký val, proťatý průkopem. Následuje oblouk dalšího valu, typu měsíčního srpku ale se zaoblenými rohy. Za ním je oblouk vysokého valu, který nad chalupami přechází v pěšinu, jež se pak dosti příkře svažuje k západu k Průhonu. Mezi tímto valem a vlastním tvrzištěm je na východě, tedy na svahu Dřevíče, hluboký příkop. Uprostřed je jakýsi můstek, přes nějž přijdeme mezi dvě nevysoké kruhovité vyvýšeniny terénu a před námi se rozprostírá plocha protáhlého lichoběžníku, se zaoblenými rohy. Na dálku má tvrziště asi 55 kroků, šíře asi 35 kroků. Tvrz tedy byla na východní straně kde byl nejvýhodnější přístup, chráněna trojitým valem, na severní straně je prudký svah asi osmimetrové hloubky, na jihozápadě pak je rovněž srázný svah se zmíněnou plošinou.
 
Graficke pismenko Tím, že je Hrádek utajen ve vysokém lese, stranou od nynějších cest a navíc zarůstá bujnou lesní vegetací, ušel pozornosti jak archeologů, tak i pečlivého znalce a historika, jakým byl autor monumentálního patnáctisvazkového díla Hrady, zámky a tvrze království českého, prof. Augustina Sedláček.
 
Graficke pismenko Avšak nemělo by se to stát tradicí, vždyť jde o sídlo velmi populárního rodu.
 
Graficke pismenko Místní tradice říká druhé sídlo Kozojedských bylo prý v místě, kde dnes stojí pod svahem, na levém břehu potoka, stavení p. Václava Soukupa. Bylo-li tomu tak, pak je možné, že to byl statek, ne němž hospodařil blízký příbuzný těch, kteří sídlili na Hrádku. Doklady z let 1410 až 1430 připouštějí domněnku že tehdy žily v Kozojedech dvě rodiny vladyckého rodu Kozojedských.
 
Graficke pismenko Jiná z pověstí naznačuje, že Kozojedští měli celkem ve vsi devět poplatných statků či statečků.

Text: historie
2.2. 2012 - Václav Sábl / Daliborovy Kozojedy a Hrad Dřevíč 1973


Zavřít reklamu