Graficke pismenko Královna ze Sáby byla vládkyně starověkého království zmiňovaného ve Starém zákoně. Zmiňována je i v hebrejském Starém zákoně, konkrétně v první knize královské a druhé Paralipomenon, ale také v Novém zákoně, Koránu a etiopských legendách, kde ji Etiopané nazývají jménem Makeda ale její jméno bylo v různých zemích a různých dobách jiné. V islámské tradici je známa jako Bilqís. Král Šalamoun ji znal jako královnu ze Sáby. Žila pravděpodobně v 10 stol. př. n. l. Přibližná poloha její říše je historickým sporem mezi Etiopií a Jemenem. Zůstává otevřeno, zda královna ze Sáby skutečně žila či nikoliv, protože nebyly nalezeny žádné soudobé nápisy svědčící o její existenci. Jako biblický příběh může mít svůj původ zpětně v některé starší sumerské či chaldejské mytologii. Podobný příběh existoval i v Persii, kde královna vystupovala jako dcera čínského vládce. Hebrejský biblický text vznikl pravděpodobně mezi 7. a 6. stoletím př. n. l. Je však možné, že král Šalomoun udržoval spojení s některou africkou královnou. Jiná teorie se opírá o vyprávění o královně ze Sáby z kanaánského zvyku hieros gamos, posvátný sňatek, což by vysvětlovalo, proč křesťanský etiopský císařský rod odvozuje svůj původ od nemanželského syna krále Šalomouna a královny ze Sáby, krále Menelika I. Poslední habešský císař Haile Selassie tak měl pocházet z 225. generace potomků Šalomouna a královny ze Sáby. Císař Haile Selassie byl po velkém suchu a následných nepokojích sesazen marxisticky orientovanými důstojníky. Po roce věznění zemřel, ale to již byl zbaven císařské hodnosti. To však již nepatří mezi pověsti, to je realita.

Text: pověsti
22.5. 2020 - Pavel Vítek