vila a ústřední ředitelství firmy Landsberger

Mandlovna, bělidlo, úpravna, mechanická tkalcovna a ředitelství firmy Landsberger, vila (zámek) rodiny Landsbergerů, Podzámecká obec, Podhůří, Poříčí, ředitelství Slezanu

Historie areálu Podzámecké obce

Graficke pismenko Již od pozdního středověku stával v cípu mezi řekou Ostravicí a úpatím zámeckého kopce s původně středověkým hradem a městem Frýdek, při starém vodním náhonu, vrchnostenský areál zvaný někdy také jako Podzámecká obec. Zde byla část hospodářského zázemí zámku a také panský moučný mlýn, později přibyla vodní valcha a další objekty. V novověku zde fungoval i panský pivovar, jehož provoz skončil až nedlouho před polovinou 19. století. Nevyužívaný, nerentabilní a chátrající areál zakoupila v roce 1855 rodina židovského obchodníka a podnikatele Filipa Landsbergera. Ten, později i se svým synem Adolfem, využili potenciál areálu a přítomnost vodního náhonu, který poháněl bývalé mlýnské technologie, a zřídili zde s využitím starších budov novou textilní manufakturu s mandlovnou, úpravnou sukna a bělidlem. Pozdějšími rekonstrukcemi a přestavbami zde vznikl moderní a prosperující textilní tovární areál. Objekt bývalého pivovaru přestavěli v kanceláře. Landsbergerové časem v rámci továrního areálu, který si zvolili i jako centrálu všech ostatních závodů, vystavěli i honosnou obytnou a reprezentativní vilu v neorenesančním slohu s okrasnou zahradou. Součástí areálu byl i udržovaný přírodně krajinářský park s umělým jezírkem. Po nabytí šlechtického titulu Adolfem Landsbergerem v roce 1912 by bylo možné oprávněně tuto vilu označit slovem zámek.

 
Graficke pismenko Po okupaci Československa v roce 1939 byla na podniky a majetek Landsbergerů uvalena vnucená správa a později majetek zabaven ve prospěch Říše. Členové židovské rodiny Landsbergerů tak tak, že stihli bezpečně z okupovaného území odejít. Po válce byly všechny bývalé Landsbergerovské majetky jako německý majetek zestátněny a začleněny do nově ustanoveného národního podniku Slezan. Landsbergerům nikdy nebylo bohužel nic navráceno z jejich majetku ve Frýdku a Místku. V rámci národního podniku bývalá centrála a textilka pod zámkem fungovala jako Ředitelství n. p. Slezan, provozy a dílny v rámci socialistického hospodářtví fungovaly a v bývalých úředních budovách a vile se usídlilo ředitelství podniku. Areál byl ve 2. pol. 20. století mnohokrát upravován, často především účelově, což se negativně projevilo především na vzhledu původních budov, které často ztratily mnoho ze zajímavých architektonických detailů. Ušetřena naštěstí byla vila, jejíž historizující fasáda zůstala takřka nedotčena. Hůře však dopadly její interiéry. Za své vzala i okrasná zahrada. V parkové části areálu fungoval v letech 1960 - 76 pomocí nadšenců pod vedením Fr. Habrnala malý zoopark, který byl velmi populární u místních obyvatel a byl častým cílem jejich procházek. Po jeho zrušení park chátral, za své vzaly mnohé cenné dřeviny, a mnohé součásti zoparku byly rozebrány, rozkradeny či poničeny (voliéry, okrasné pergoly, mostek přes náhon). V 70. letech zanikl i starý mlýnský náhon, který po několik staletí dotvářel kolorit dolní části Frýdku a poháněl dřevěná vodní kola a později i turbíny továrních provozů. Se zánikem tohoto vodního zdroje zaniklo i jezírko v parku.
 
Graficke pismenko Po roce 1989 a privatizačním kolotoči na počátku 90. let 20. století provoz v bývalém ředitelství Slezanu postupně ustával, až byl zastaven zcela. Po reorganizaci zkrachovalého podniku v současný Slezan Holding a.s. je tovární část areálu zakonzerována, stejně jako bývalá tovární vila. V úředních budovách sídlí ředitelství současné společnosti a bývalý zoopark a park se s pomocí místních nadšenců mění opět v zajímavý turistický cíl jako tzv. Faunapark Frýdek-Místek. Celý areál na svou novou šanci teprve čeká. Probíhají jednání mezi vedením akciové společnosti a představiteli Frýdku-Místku o budoucím využití lokality a jen čas ukáže, kterým směrem se osud bývalého Landsbergerova ředitelství bude ubírat.

Text: historie
15.5. 2020 - Jan P. Štěpánek s využitím Historie a současnost podnikání na Frýdecko-Místecku, 2005