Pískovcová socha světce vznikla nákladem Marie Terezie Savojské a Tomáše Emanuela Savojsko-Carignanského mezi lety 1725-30. Jejím autorem je významný regionální barokní sochař Jan Jiří Šlanzovský (její autorství bylo mylně připisováno dílně M. B. Brauna) Upravena byla r. 1795, restaurována 2014.
Hlavní obrázek místa
© Milan Caha 02/2020
Graficke pismenko Pískovcová plastika byla vytvořena nákladem Marie Terezie Savojské a jejího manžela Tomáše Emanuela Savojsko-Carignanského někdy mezi lety 1725-30. Jejím autorem je významný regionální barokní sochař Jan Jiří Šlanzovský (Emanuel Poche autorství mylně připisuje dílně Matyáše Bernarda Brauna). Postava světce v podživotní velikosti, u jeho pravé nohy je drobná postava přemoženého ďábla. Na podstavci je reliéf aliančního erbu lichtenštejnsko - savojského (dělený zlatočervený srdeční štítek a stříbrný kříž na červeném štítě. Socha byla upravena v roce 1795 neznámým sochařem s iniciálami F.M.. Na současné stanoviště byla přesunuta někdy kolem roku 1961 (původně stávala cca 70 metrů severněji), památkově chráněna je od roku 1966. Celkově restaurována byla v roce 2014.
Milan Caha (zdroj: Psota J. ml., Kyselová P., Bednář M., Jindřich J.: Drobné památky v Úvalech a okolí. Klub přátel historie a přírody Úval a okolí 2009), 18.3. 2020

    historie

    Jan Jiří Šlanzovský
    (uváděn též jako Slanzovský či Schlansovský) byl český barokní sochař a řezbář rakouského původu žijící 1682 (?) – 3.4.1752. Zpočátku spolupracoval s M. V. Jäcklem, později měl řadu samostatných realizací v Praze, na Českobrodsku, Kolínsku i jinde. Je mu připisováno autorství výzdoby kostela Panny Marie na Karlově v Praze, několika mariánských sloupů (např. v Mirovicích, Tuklatech či zničeného sloupu v Kostelci nad Černými lesy) i drobnějších

    zdroj: http://www.cojeco.cz, 18.3. 2020
    sakrální památky
    socha, monument
    zachovalý
    volně přístupno
    Česká republika
    Středočeský kraj
     Praha-východ  (PH)
    Škvorec