Vršovický vodník

Graficke pismenko Vršovičtí vídali často vodníka pod starým velikým topolem, který stával na břehu řeky při černčické straně. Někdy i hrával za Šebkovic u studánky, dělaje si rybníčky, jak i hoši ze ze vsi činívali. Babička Anna Strejcovská šla jednou pozdě večer k řece pro vodu. Viděla hocha, hrajícího si u studánky, který nadrženou vodu z rybníčku pouštěl do řeky. Myslila, že je to Honzík Šimrlík a hubovala ho, proč že nejde domů a do noci se toulá. Avšak byl to vodník, který se divoce zachechtal a žbluňk, byl v řece. b) Když jsem chodila do školy, šla jsem jednou v poledne se spolužákem hlídati do bažantnice trávu. Najednou zaslechli jsme praskot větví. Rozhlíželi jsme se a spatřili jsme za jedním stromem červený rukáv a kus zelené sukně. Vodník - byla naše první myšlenka. Ihned jsme se dali do běhu. Praskot větví se za námi zesiloval. Ustrašeni, přiběhli jsme do vsi a vypravovali dětem, že nás honil vodník. Záhada se brzy vysvětlila. Majitel mlýna měl totiž opici, která utekla do bažantnice. Tam skákala se stromu na strom. A babička ji honila.

Text: pověsti
21.8. 2005 - sebrané pověsti podle lidových vyprávění


Zavřít reklamu