Na Pišťáku

Pišťák

Graficke pismenko Hradiště Na Pišťáku poprvé zkoumal v roce 1930 Šimek, který zde měl nalézt keramiku z pozdní doby kamenné - eneolitu (4200 až 2000 před Kristem), starší doby železné - halštatské (750 až 420 před Kristem) a raného středověku (600 až 1200 po Kristu). Sporné jsou i nálezy z mladší doby bronzové (1200 až 750 před Kristem). Nalezené artefakty byly uloženy na Městském úřadě v Řevnicích, ale v průběhu let byly ztraceny. Pozornosti badatelů se lokalita Na Pišťáku dočkala až v roce 2008, kdy zde provedli jednodenní průzkum studenti Západočeské univerzity, zaštítěný Danielem Stolzem z Ústavu archeologické památkové péče středních Čech. V průběhu průzkumu byly určeny dva valy, vedoucí zhruba v severojižní ose, chránící ostrožnu. Obě fortifikace jsou mírně vypouklé k východu. Vnitřní val na severní straně i jižní přechází v úzkou terasu, náznak parkánu. Ta mohla být využívána k osídlení, protože vlastní skalnatý hřeben je značně nepohodlný. Opevnění - hradba byla postavena z 80 % nasucho z kamene, spojeným zeminou, byly nalezeny spečené a opálené kameny. Vlastní plochu hradiště tvoří skalnaté bradlo s několika uměle zbudovanými plošinkami. Není jasné, zda bylo obydleno i výrazné skalisko východně od ostrožny. Novodobý výzkum odhalil střepy a zachycovač spony, datované do starší doby železné. Další keramika pochází z raného středověku. Obyvatelé archeologické lokality Na Pišťáku ji pravděpodobně využívali k ochraně významné spojnice mezi středními a jižními Čechami. Nasvědčoval by tomu povrchový sběr uskutečněný v roce 2006 výše jmenovaný D. Stolzem v nedalekém údolí Svinařského potoka.

Text: historie
8.9. 2019 - Martin Prudký podle studie Výsledky průzkumu hradiště Pišťák u Řevnic - Jan John, Daniel Stolz


Zavřít reklamu