Graficke pismenko Pravěké výšinné hradiště západně od vsi Záluží stávalo na úzké ostrožně nad pravým břehem Vltavy. Nyní leží v obvodu obce Dolní Třebonín na katastrálním území Záluží nad Vltavou. Bylo osídleno v rané (starší) době bronzové (2300 až 1600 let před Kristem) a také v raném středověku v době hradištní (600 až 1200 po Kristu). V roce 1999 na lokalitě uskutečnil povrchový průzkum J. Valkony a do dnešní doby se zachovaly pouze náznaky valu a příkopu. Je možné, že sídliště s dnes zatím ne zcela prokázaným opevněním, bylo napojeno na důležitou dopravní tepnu z Horního Rakouska. Ve starší době bronzové kulminoval export bronzových hřiven či později ingotů do Čech spolu se solí, která se na našem území nevyskytuje. O rozvinutém obchodu svědčí také "unifikované" váhové jednotky pro vážení bronzu, mědi i zlata platné téměř po celé Evropě. Rozšířil se export dlouhých tzv. rapírových mečů a krátkých dýk s řapem. Podobné zbraně doprovázely na poslední cestě válečníky pohřbené v mykénských šachtových hrobech v Řecku. Též řada ženských ozdob, např. záušnice zakončené spirálami nalezené v Řecku, pocházejí pravděpodobně ze střední Evropy. Přinesly je sem možná urozené nevěsty jako součást věna. Naopak z Balkánu a Středního východu putovaly do středu Evropy luxusní předměty, především keramika a také zdejší řemeslníci a umělci imitovali egejské vzory. Současně docházelo k pohybům obyvatel, bojovníků, obchodníků z Evropy až do východního Středomoří, např. do Sýrie - tzv. syrští nositelé hřiven (bronzových nákrčníků). Je také pravděpodobné, že těžba a distribuce rudy a kovů byla součástí jakési nadregionální spolupráce vedoucí ke snížení nákladů a růstu tehdejší ekonomiky. Díky tomu v rané době bronzové došlo ve střední Evropě ke vzniku protourbánní civilizace. Archeologové objevili řadu opevněných městeček, hlavně na území dnešního Maďarska a na Slovensku. Chudší opevněné osady jsou známy z Moravy (kultura věteřovská) i z Čech (únětická kultura). Mezi nejznámější lokality z tohoto období patří nedaleký Třísov-Dívčí Kámen. Lidé únětické kultury u nás obývali malé osady tvořené většinou pěti až sedmi rodinami. Hustota těchto osad byla ovšem vysoká, na katastru dnešních vesnic jich bylo několik.

Text: historie
6.9. 2019 - Martin Prudký podle Pravěké dějiny Čech - kolektiv, Jan Bouzek - Pravěk v českých zemích v evropském kontextu


Zavřít reklamu