Graficke pismenko Bývalá usedlost s rychtou v Sebranicích patří k ojediněle zachovalým dokladům nejstarší lidové architektury. Dům č. p. 36 stojí na místě, které podle archeologického průzkumu z roku 2013 bylo osídleno již v 1. polovině 13. století a prostorová dispozice usedlosti se udržela od 15. století dodnes jen s malými změnami. V 18. století byl v Sebranicích rychtářem a kronikářem Ondřej Kanýz. Právě on měl koupit v roce 1717 starší stavení, na jehož místě postavil nový roubený dům. Právě on je rovněž považován za zakladatele tzv. žudru, což je přístavek vyčnívající do ulice a stojící na šesti dřevěných pilířích. Sloužil jako sýpka a pod ním stával pranýř. Je to prvek, který je příbuzný se žudry na Vyškovsku a na celé Hané; ojedinělost této významné památky zvyšuje její hodnotu. Pochází z roku 1733, podle jiných pramenů z roku 1738. Dispozice původní usedlosti je tříboká s obytným domem (komora, síň, světnice), na který kolmo navazují chlévy, na ně pak na severní straně velká kůlna. Za kůlnou je malá ovocná zahrada, oddělená od obecní cesty potokem. Ve 30. letech 20. století došlo k radikální přestavbě domu. Původní roubenou síň a komoru tehdy nahradila zděná novostavba, před kterou zůstal zachován původní roubený žudr. Stavení patřilo rodině Kanýzů až do roku 2012. Současný majitel zde provozuje kovářskou dílnu.

Text: historie
10.9. 2019 - Jiří Špaček a Luděk Vláčil - zdroj: http://www.sebranice.eu, zdroj: památkový katalog, Toulavá kamera, https://blanensky.denik.cz a další


Zavřít reklamu