Graficke pismenko Romantický básník Karel Hynek Mácha zanechal v Litoměřicích hlubokou stopu, ačkoli zde prožil jen asi šest posledních týdnů života před svou předčasnou smrtí. Do města přišel koncem září 1836, aby nastoupil jako advokátní koncipient v kanceláři justiciára Josefa Durase a již 6. listopadu ho vynášeli v rakvi z pronajaté světničky. Všeobecně se dnes považuje za příčinu jeho smrti cholera.

 
Graficke pismenko Vážná myšlenka zbudovat Máchovi v Litoměřicích pomník vznikla již před r. 1910, na který připadalo 100. výročí básníkova narození. V tehdy vypsané soutěži zvítězil Josef Václav Myslbek a jeho návrh se tak líbil, že nakonec nebyl umístěn v Litoměřicích, ale zůstal v Praze a byl instalován v petřínské stráni nad rodným Máchovým domem.
 
Graficke pismenko Další příležitost se naskytla r. 1936, na který připadlo 100. výročí Máchova úmrtí. V r. 1935 město Litoměřice skutečně vypsalo soutěž na Máchův pomník a v ní zvítězil návrh mladého, tehdy 29letého sochaře a medailéra Václava Blažka. Václav Blažek (1907-1987), rodák z Těšína na Jičínsku, byl žákem Otakara Španiela a měl již za sebou řadu úspěchů. Jeho pomník Karlu Hynku Máchovi byl skutečně r. 1936 v Litoměřicích odhalen, a to v těsném sousedství budovy místního divadla, které rovněž nese Máchovo jméno (viz samostatné heslo). Pomník je téměř všude označován jako busta, ve skutečnosti má však spíše podobu polopostavy. Na svém místě však stál jen krátce. Po mnichovské dohodě r. 1938 byly Litoměřice jako součást tzv. Sudet odtrženy od Československa. Již 1. října byly z iniciativy tehdejšího guvernéra národní banky Karla Engliše vyzdviženy z litoměřického hrobu Máchovy ostatky a převezeny do Prahy. Po odborném průzkumu pak byly slavnostně v květnu 1939 uloženy na vyšehradský hřbitov i s původním označením. Také Blažkův pomník byl před nacisty odvezen z Litoměřic a ukryt. Na své původní místo se vrátil na jaře r. 1946.
 
Graficke pismenko Dnes již méně známý Václav Blažek byl vynikajícím studentem. Udělená stipendia mu umožnila studijní pobyty ve Francii, Itálii, Vídni i Drážďanech. Z jeho prací je kromě Máchova pomníku třeba vyzdvihnout pomníky spisovatelů Jindřicha Hořejšího a Jiřího Mařánka na vyšehradském hřbitově, busty malíře Felixe Jeneweina pro Kutnou Horu a Jaroslava Haška pro Lipnici nebo Husův pomník pro Terezín, který byl za okupace přenesen do sousedních Bohušovic. Blažek od r. 1933 pravidelně vystavoval, nejprve jako nezávislý a od r. 1943 jako řádný člen Spolku výtvarných umělců Mánes. Naposled samostatně vystavoval r. 1977 v Okresní galerii v Jičíně, kde je také jeho dílo uloženo. Václav Blažek zemřel v Praze ve věku 80 let.
 
Graficke pismenko Závěrem je třeba ještě uvést, že při příležitosti 200. výročí Máchova narození Litoměřice získaly r. 2010 ještě kopii Myslbekova pražského pomníku, protože se dochovaly původní formy (viz samostatné heslo). Stejně jako na petřínské stráni se tedy Mácha usmívá i ve svahu litoměřické Mostné hory. Je tu jen jeden rozdíl. Nemá na podstavci věnec.

Text: historie
4.5. 2018 - Jiří Špaček (s využitím informací různých internetových stránek)