Škroupův dům v Osicích byl postaven ze sbírky občanů jako hold místnímu rodákovi, skladateli a spoluautoru české národní hymny Františku Janu Škroupovi v r. 1928 u příležitosti 10. výroční vzniku samostatného Československa. Sbírka byla původně určena pouze pro postavení pomníku. Když však dosáhla výše 143 000 Kč mimo dalších 10 000 Kč slíbených kampeličkou, rozhodl se výbor pro stavbu prospěšnější, a to Škroupova domu. Na stavební plán kulturního domu, do něhož měly být pojaty byty pro učitele a domovníka, čítárna, knihovna, místnost pro Škroupovo muzeum, divadelní sál se stálým jevištěm, používaný zároveň za tělocvičnu pro Sokol a školní děti, byla vypsána soutěž. Komise architektů pod předsednictvím arch. Josefa Gočára vybrala ze 13 projektů návrh architekta Smetany z Prahy. Stavbu urychlily i snahy získat nastřádaný kapitál ke stavbě pomníku v Pardubicích. A tak výbor rozhodl o postavení Škroupova domu k 10. výročí založení republiky.

 
Graficke pismenko Pozemek pro stavbu poskytla obec a nově provedený návrh podle finančních možností vypracoval V. Rychter. Stavbu pak po soutěži přebral Čeněk Puhlovský z Praskačky za celkovou částku 216 000 Kč. Základy nové stavby byly položeny již v polovině března 1928. Původně stanovený neuvěřitelný termín ukončení 1. srpna 1928 nebylo možné dodržet s ohledem na jarní práce, které zpomalovaly zásobování pískem. Proto se také původní termín otevření změnil z 15. srpna, kdy se koná osická pouť, na 26. srpen 1928. Slavnostní otevření bylo velkolepé, za účasti asi tří tisíc lidí zde vystupovaly špičky tehdejšího politického a uměleckého života. Okolí Škroupova domu pak upravili svépomocí občané. Později byl do areálu umístěn památník obětem 1. světové války s vyznačením jmen padlých. Další významnou akcí byla 23. září 1934 oslava stého výročí vzniku písně „Kde domov můj”. Tehdy zde byli přítomni tři ministři a další významní funkcionáři státu. Škroupův dům byl plně využíván a divadelní spolek Škroup působil dokonce i během 2. světové války. V pozdější době bylo v sále zřízeno kino, které však pro prudký růst televize přestalo r. 1966 promítat. Pravidelně se zde konaly oslavy s názvem Škroupovy Osice. Po zániku kina sál používala škola jako tělocvičnu, která jí chyběla. Bývalá obytná část se změnila na knihovnu a holičství, přízemí krátce sloužilo jako klubovna mládeže. Stále horší stav vedl k postupnému vyklízení objektu. V rozpočtu střediskové obce Lhota pod Libčany se nenašly peníze pro jeho záchranu. Propadnutí střechy v r. 1988 si vynutilo její opravu, čímž se objekt poněkud stabilizoval. V přízemí byla tehdy zřízena pošta, která však je nyní pro nevyhovující podmínky přestěhována do budovy obecního úřadu. V současné době je v objektu umístěna pouze lidová knihovna, která se, ač jsou pro ni podmínky nevyhovující, nemá kam přestěhovat.
 
Graficke pismenko Veškeré snahy o záchranu Škroupova domu zatím vyzněly do ztracena. Chátrající objekt, který vznikl jako doklad vlasteneckého nadšení v době první republiky, se na jaře 2018 rozhodl převzít od obce do svého vlastnictví Pardubický kraj a postarat se o jeho rekonstrukci u příležitosti 100. výročí vzniku ČSR.

Text: historie
25.11. 2017 - Jiří Špaček (zdroj: web obce a další webové stránky)