Úmysl postavit v Praze pomník Františku Palackému vznikl ihned po jeho smrti r. 1876. Palackého most byl postaven r. 1878. Přilehlé Palackého náměstí bylo vytvořeno až po velké povodni r. 1890 asanací starého Podskalí, zasypáním přívozu a zvýšením nábřeží r. 1896.

 
Graficke pismenko Soutěže na stavbu pomníku, vypsané r. 1897, se zúčastnilo celkem 14 sochařů a r. 1901 vybrala porota ze dvou finálních návrhů dvojici Stanislav Sucharda-Alois Dryák. Základní kámen pomníku u paty mostu byl položen ve výročí stých narozenin Františka Palackého r. 1898. Sochaři však vytvářeli koncepci pro dosud neexistující prostor. Současná podoba náměstí byla totiž dokončena až během první republiky. Monumentu, který byl určen pro volné prostranství, ještě nově uškodila nedávná výsadba stromů po stranách a za ním. Pomníku původně navíc konkurovala čtyři monumentální sousoší Josefa Václava Myslbeka, osazená v letech 1889-1897 na čtyřech nárožích Palackého mostu. Dvě z nich však byla poškozena bombardováním v r. 1945 a poté byly všechny Myslbekovy plastiky přemístěny na Vyšehrad.
 
Graficke pismenko Stanislav Sucharda (1866-1916) pracoval na modelech pomníku šest let a na konečné podobě plastik se podíleli také sochaři Josef Mařatka (1874-1937), Josef Drahoňovský (1877-1938) a Vojtěch Sucharda (1884-1968). Sochy odlila do bronzu firma Bohdana Tomáše Srpka z Brandýsa nad Labem. Celková kompozice je dílem architekta Aloise Dryáka.
 
Graficke pismenko Pomník byl budován od r. 1901 a slavnostně odhalen 1. července 1912. Za německé okupace byl r. 1942 rozebrán a sochy měly být zničeny. Díky osobní statečnosti několika vlastenců se je podařilo ukrýt v odlehlé ohradě na Invalidovně mezi plevelem. Po válce mohly být proto opraveny a znovu v letech 1947-1950 instalovány. Pomník je 9 metrů vysoký, železobetonovou základovou desku, kterou tvoří 314 m³ betonu a 11 567 kg železa, fixuje rošt 111 čtyřmetrových železobetonových pilot. Kamenný materiál přivezlo celkem 55 vagonů. Celkový náklad na výstavbu pomníku činil 525 000 korun rakouské měny. Objednavatelem bylo město Praha, které dodnes o pomník pečuje a po stu letech dokončilo i jeho rekonstrukci.
 
Graficke pismenko Podkovovitý podstavec vrcholí ve středu vysokým kónickým soklem s kamennou korunou ozdobenou bronzovými listy. Před ním je na samostatném soklu sedící kamenná postava Františka Palackého, vytvořená Stanislavem Suchardou. Socha je sestavena z dvanácti kvádrů žuly. Spodní část pomníku je postavena z čelně neopracované žuly. Nad sochou Františka Palackého je vytesán nápis „SVÉMU BUDITELI A VŮDCI VZKŘÍŠENÝ NÁROD“.
 
Graficke pismenko Skupiny figur na čele podkovovitých zakončení modeloval Josef Mařatka. Na levé straně alegorická mužská postava, představující okřídlené dvouhlavé zlo a pobělohorský útisk, leží na zemdlelém jinochovi. Pod ní je vytesán nápis „ZE MDLOBY ÚTISKU“. Protějškovou pravou stranou je sousoší dvou mladíků, z nichž jeden vzhlíží k nebi. Pod nimi je vytesán nápis „K NOVÉMU ŽITÍ BUDIL´S LID“. Centrální mnohafigurové sousoší představuje alegorii Génia historie a Hlasy dějin, kterým Palacký naslouchá. Na vrcholu stojí ženská postava Čechie hlásající vzkříšení národa. Na zadní straně pomníku, znázorňující Historii, je dominantní figurou vysoká postava stařeny s dolů skloněnou hlavou a širokým pláštěm. Je zde vytesán nápis „NEZBÝVÁ MI NEŽ TOUŽEBNÉ PŘÁNÍ, ABY BŮH RÁČIL POŽEHNAT DÍLU MÉMU, ABY HOJNĚ POSLOUŽILO NÁRODU KU POZNÁNÍ SEBE SAMÉHO A K UVĚDOMĚNÍ SE V TOM, ČÍM JEST A ČÍM BÝTI MÁ ...“
 
Graficke pismenko Pomník je prohlášen kulturní památkou ČR. Zatímco jeho odhalení r. 1912 se stalo celonárodní slavností, jež byla součástí závěrečných oslav VI. všesokolského sletu, po stovce let byl sice rekonstruován, ale o jeho existenci se téměř neví. Monumentální postava Historie na jeho zadní straně zakrytá stromy je veřejnosti již prakticky neznámá.

Text: historie
23.11. 2017 - Jiří Špaček (zdroj: wikipedie a další webové stránky)