zámek Rakovo

kúria Benických

Graficke pismenko Pozemky nazvané Zanazan Sivě Zaluzan (Zalužany), na nichž se rozkládá dnešní Rakovo, daroval uherský král Béla IV. roku 1245 svému kaplanu Martinovi a jeho bratru Ladislavovi. Jméno Rakovo se začalo užívat zřejmě až podle Raka, který se zmiňuje v roce 1363. Po vymření původních majitelů král daroval Rakovo Ondřejovi Chernenskému. Nedlouho poté dostal část majetku i Matej z Malého Jasanu. Později bylo Rakovo rozděleno mezi více zemanských rodin a  některé si zde nechali vybudovat sídlo. Ví se například o kúrii rodu Rakovských, kteří ve vsi žili od 15. století. V 16. století sice své sídlo přenesli do Kaľamenové, ale část rodiny zde zůstala do konce 19. stol.

 
Graficke pismenko Od 17. století vlastnila část vsi Rakovo i rodina Benických, která, stejně jako ostatní, nebyla zcela vázána na Rakovo, ale měla sídlo v blízké vsi Benice. Rodina Benických si nechala v roce 1763 ve vsi Rakovo postavit barokní kurii (skromnější sídlo nižší šlechty na Slovensku {zámek}). V 1. polovině 19. století byl zámek klasicistně upraven. V roce 1874 si Beničtí nechali na místním hřbitově postavit novorománskou rodovou hrobku. Během 20. století zámek značně zchátral. Opravy do původní podoby se dočkal teprve nedávno.
 
Graficke pismenko Před zámkem se rozkládá park, ale není známo, zda k němu patřil, protože na opačném konci parku stála kúria Rakovských a mohl tedy náležet k ní.

Text: historie
26.10. 2017 - Luděk Vláčil - zdroj: http://www.rakovo.sk a další