Hrady.cz

Vlašim hrad

Graficke pismenko Ve městě Vlašimi (Benešov) na nevýrazné ostrožně nad říčkou Blanicí se nacházel gotický hrad, který byl přebudován ve výstavný zámek. Hrad vznikl patrně v roce 1303, první konkrétní zmínku máme z roku 1318. V roce 1363 se na vlašimském hradě usídlil rod pánů erbu dvou supích hlav ve stříbrném poli, kteří se začali psát z Vlašimě (a později z Jenštejna). Z tohoto rodu pocházeli známí arcibiskupové Jan Očko z Vlašimi (bratr nových majitelů, druhý pražský arcibiskup a rádce Karla IV.) a Jan z Jenštejna (jejich synovec a nástupce Jana Očka na pražském arcibiskupském stolci). Za obou arcibiskupů se hrad dočkal značných změn, především v obytných a representačních prostorách.

 
Graficke pismenko Další z majitelů, Mikuláš mladší Trčka z Lípy v reakci na rasantní nástup dělostřelectva po husitských válkách provedl stavbu nového vnějšího dělostřeleckého opevnění, které bylo později doplněno zřejmě ještě jedním vnějším zemním okruhem. Ten se však do našich dnů nedochoval. V 16. století byl hrad přestavěn na zámek, který byl pak dále přestavován až do dnešní podoby.
 
Graficke pismenko Na Vlašimi se vystřídalo dvanáct rodů, jejichž erby lze vidět ve Vlašimské bráně a v erbovní síni zámku. Podle místních pramenů to byli páni z Vlašimi, z Vlašimi a Jenštejna, dále pak rytíři z Chotěmic, kteří drželi Vlašim za husitských válek. V té době na hradě přenocoval nemocný král Zikmund při své poslední cestě na Moravu. Po nich sídlili na hradě Trčkové z Lípy, Stranovští ze Sovojovic, Klenovští ze Ptení a Vostrovcové nebo Ostrovcové z Kralovic. Pán Jan Ostorvec byl za stavovského povstání jedním z direktorů. Po porážce na Bílé hoře byl zatčen a odsouzen, trest smrti mu však byl změněn na doživotní žalář. Vlašim, v té době již přestavovaná na zámek, mu byla zkonfiskována a od roku 1622 se panství ujal rod pánů z Talmberka. Bedřich, významný pobělohorský katolík a soudce mimořádného soudu nad povstalci, zavedl ve vlašimském kraji přísnou rekatolizaci, která vedla k selskému povstání v roce 1627, kdy byly vypálené zámky v Domašíně i samotné Vlašimi. Následovali salší majitelé, Božena Porcie, rozena Kavková z Říčan, hrabata z Weiszenwolfu, hrabata z Trautsonu, a především knížata z Auersperga (ti se na Vlašim přiženili v roce 1744 a drželi ji až do roku 1945, než zámek převzal stát). Za zmínku stojí rovněž zámecký park, založený (a vychvalovaný) již od 18. století a mohutné pseudogotické brány.
 
Graficke pismenko Nyní zpět k původnímu hradu. Měl pravidelnou, téměř čtvercovou dispozici se dvěma rovnocennými okrouhlými věžemi (v severovýchodním a jihovýchodním nároží jádra), z nichž se v modifikované úpravě dochovala pouze jedna z nich (SV). Obě věže jen mírně předstupovaly před přiléhající hradby, takže jejich flankovací schopnost byla nevalná. Dalšími ověřenými pozůstatky jsou palácová křídla na severní straně jádra a po celé délce
 
Graficke pismenko Na základě historických popisů se zdá, že hrad mohl mít ještě třetí (a čtvrtou?) nárožní věž, avšak nedávné výkopy provedené v souvislosti se současným utilitárním využíváním zámku jejich existenci nepotvrdily. Rovněž tak zůstává spornou otázka staveb (palácových křídel) na jižní a východní straně jádra.
 
Graficke pismenko Z pozdně gotického vnějšího dělostřeleckého opevnění se dochovala pouze jedna okrouhlá, dovnitř otevřená bašta, ale můžeme předpokládat existenci dalších (celkem asi pěti) prvků aktivní obrany. V tom případě by trčkovské opevnění ve své zděné fázi představovalo relativně kvalitní systém zaručující hradu možnost dostatečné obrany.
 
Graficke pismenko O vlašimském gotickém hradu tak máme jen neúplné informace, ale zdá se, že není přímo reakcí na zásady aktivní obrany vlastní francouzským kastelům, spíše jde o trend násobení věží, který ve 14. století nebyl neobvyklý. Za pozornost stojí také jeho pravidelnost, která - zvláště je-li výsledkem arcibiskupské přestavby - může navozovat souvislost s jinými hrady pražského biskupství (arcibiskupství). Nedaleký Trhový Štěpánov i rovněž nepříliš vzdálený Křivsoudov byly objekty značných rozměrů a pravidelného čtvercového půdorysu.
 
Graficke pismenko V obřadní síni zámku se vdávala sestřenice Hana a v zámecké restauraci dobře vaří. _________________
 
Graficke pismenko zpracováno podle:
 
Graficke pismenko Tomáš Durdík: „Encyklopedie českých hradů“, Libri 1995, vydání z r. 1999 a „Hrady kastelového typu 13. století ve střední Evropě“, Academia Praha, 1998
 
Graficke pismenko Milan Mysliveček, Ludmila Koubová, Františka Vrbenská: „Čas hradů v Čechách 2“, Horizont, Praha 1995
 
Graficke pismenko Podblanické infocentrum Vlašim, s jehož laskavým svolením přebírám uvedené obrázky

Text: historie
22.1. 2003 - Random


© Copyright 1995-2018 Hrady.cz (Jiří Čížek), ISSN 1803-0076 IP 52.6.70.202, RSS, Vaše oblíbená místa,