Neděle, 17. leden 2021. Svátek slaví Drahoslav, zítra Vladislav
Zámek z konce 18. stol. postavený na místě staršího letohrádku. Postaven brněnskou kapitulou u sv. Petra, v jejímž vlastnictví byl až do r. 1947, kdy přešel do majetku státu. Dnes slouží jako kanceláře obecního úřadu, pošty, spořitelny a galerie obrazů malíře Rudolfa Březy.
Hlavní obrázek místa
zámek Podolí
© Vlastislav Mareček, 10/2016

První zmínka o vsi je z roku 1237 jako o majetku zábrdovického kláštera. Do roku 1373 brněnská kapitula u sv. Petra postupně získala majetky v širším okolí Brna. Od konce 16. století se správa těchto majetků začala soustředit do Podolí. V souvislosti s tím zde pravděpodobně na konci 16. století vznikl dvůr a s ním i pivovar a hospoda nad dvorem. Ta byla později přestavěna na letohrádek pro pobyt příslušníků kapituly. V roce 1788 byl objekt již ve velmi špatném stavu, proto byl v letech 1792 až 1795 radikálně přestavěn na zámek. Majetkem kapituly byl zámek až do roku 1947, kdy v rámci pozemkové reformy přešel do majetku státu. V zámku byly umístěny kanceláře místního národního výboru a zemědělského družstva. V současnosti opravená budova slouží jako sídlo obecního úřadu, pošty a spořitelny. V části objektu je ještě umístěna galerie obrazů místního rodáka-legionáře a malíře Rudolfa Březy.
Vlastislav Mareček, F. Musil, Neznámé zámky Moravy a Slezska, Šmíra-Print 2015, 19.10. 2016

    popis

    Zámek stojí ve východní části vsi na mírném návrší. Je to přízemní dvoukřídlá budova s nízkým polopatrem a s valbovou střechou. Hlavní křídlo s hlavním vstupem do zámku je obráceno k západu. Z jižního konce budovy vybíhá kratší křídlo, ve kterém je umístěna galerie.
    Vlastislav Mareček, F. Musil, Neznámé zámky Moravy a Slezska, Šmíra-Print 2015, 19.10. 2016


    Vložit do oblíbených
    Jihomoravský kraj,  Brno-venkov  (BO), Podolí

    Místa v okolí

    Základní informace místa
    ID místa: 13163
    Typ místa: zámek
    Stav místa: zachovalý
    Přístupnost: přístupno příležitostně
    Odkaz: https://www.hrady.cz/index.php?OID=13163
    Uveřejněno: 20.10.2016
    Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
    Upravit, vložit informace

    Články

    Mikulovská středověká rozhledna a zatopený vápencový lom – dvě úžasné scenérie, které stojí za vidění

    Cestování

    Moje podzimní toulky jihem Moravy se pomalu blíží do finále. Po návštěvě Valtic a lednického Minaretu se dnes vydáme na dvě trošku méně známé lokality. Jednomu se říká Kozí hrádek a druhému Janičův vrch. Obě místa od sebe dělí zhruba dva kilometry pěší chůze.

    Škoda na autě? Její náhradu vyřeší pojištění

    Reklamní sdělení

    Měli jste bouračku a máte poškozené auto? Opravy nebudou laciné, škody na autě se mohou vyšplhat až do stovek tisíc korun. Pokud máte správné pojištění, pojišťovna vám vyplatí pojistné plnění.

    Trápily naše předky kilogramy navíc nebo jde o novodobý fenomén?

    Zajímavosti

    Vánoce utekly jako voda, dárky jsou rozdány, zásoby jídla pomalu mizí a jediné, co nám přibylo, bude nejspíš nějaký ten kilogram hmotnosti navíc. Celý rok se snažíme držet linii a pak stačí pár dní a naše snažení je pryč.

    Putování starými českými vánocemi aneb co jste o nejkrásnějších svátcích roku možná vůbec netušili….

    Hrady a zámky

    Adventní a vánoční čas býval již od nepaměti spojen s řadou rituálů, pověr a tradic starých jako lidstvo samo. Po mnohá staletí se udržovaly především na venkově. Původní pohanské rituály se časem promísily s křesťanskými vlivy a do dnešních dnů nám tu zanechaly řadu krásných vánočních zvyků.

    Jak to vypadalo v městské kuchyni v dobách středověku a proč mívali černé kuchyně, když my máme bílé?

    Hrady a zámky

    Napadlo vás někdy, jak asi vypadala kuchyně za dob středověku? Byla to samostatná místnost jako dnes? V čem se vařilo, v čem se peklo? Jak uchovávali zásoby, existovaly spíže? A co tehdejší kuchyňské vybavení?

    Minaret Lednice nabízí úžasný pohled do krajiny z ptačí perspektivy

    Hrady a zámky

    Lednický minaret je asi zbytečné dlouze představovat. Každý rok k němu zavítá na 100 000 návštěvníků a ani my jsme nebyli výjimkou. Je to naprosto unikátní stavba, jediná svého druhu v naší vlasti a zároveň jde o nejvyšší minaret v neislámských zemích.

    reklama