Graficke pismenko Ves Sedlov se poprvé připomíná r. 1465, kdy ji vlastnil Martin z Dříně. Ten ji r. 1486 prodal majiteli blízké Ratboře Janu Hrabáňovi z Přeruběnic. Kolem r. 1540 došlo k rozdělení obce. Jednu část jako samostatný statek vlastnil kutnohorský měšťan Jindřich z Vilémovic. Jeho sestry Anna a Kateřina jej prodaly r. 1559 Leonoře Hrabáňové z Přeruběnic a její dcera Anna jej r. 1575 postoupila svému manželovi Adamovi mladšímu Věžníkovi. Již v r. 1579 patřil statek Václavovi Vlkovi z Kvítkova, jeho syn Jan Jindřich jej r. 1600 prodal majiteli Ratboře Václavovi Voděradskému.

 
Graficke pismenko Tvrz v Sedlově byla postavena někdy po vzniku samostatného zboží v polovině 16. století. Písemně doložená je však až r. 1607, kdy ji Václavova dcera Kateřina spolu i s dvorem prodala Mikulášovi Horňáteckému z Dobročovic. Sňatkem s jeho dcerou Marianou ji pak r. 1615 získal Adam Mírek ze Solopysk, kterému byl r. 1623 Sedlov i s tvrzí zkonfiskován pro účast na stavovském odboji. Ještě tentýž rok ji koupil Ondřej Horňátecký z Dobročovic. Během třicetileté války tvrz značně zpustla, vyhořela a byla vydrancována saským vojskem. Ondřejova dcera ji pak r. 1646 prodala Jindřichovi Kraftovi z Lammersdorfu. Od té doby zůstal Sedlov definitivně příslušenstvím Ratboře. Tvrz pustla, byla upravena na špýchar a r. 1986 zbořena. Zbytky zdí stojí v areálu dvora, v restitucích vráceného potomkům posledního majitele a nejsou obvykle přístupné.
 
Graficke pismenko Malá ves Sedlov je v současnosti částí obce Ratboř.

Text: historie
4.9. 2016 - Vlastislav Mareček, kolektiv autorů-Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku-východní Čechy, Svoboda 1989