MapaNevelký patrový zámek s přízemními bočními hospodářskými křídly v rámci bývalého panského dvora. Ves zmiňována poprvé v r. 1447. Zámek vystavěn po r. 1796 Vojtěchem Gussnarem z Komorna či Janem Farníkem. Po r. 1945 dvůr zkonfiskován a využíván k zemědělským účelům, čímž výrazně zchátral.
jižní zahradní průčelí zámečku
© Jan P. Štěpánek 03/2011
Ves Závada, dnes součást Petrovic u Karviné, se rozkládá v klínu vtěsnaném mezi pravý břeh řeky Olše a její pravostranný přítok říčku Petrůvku, která v těchto místech tvoří zároveň státní hranici s Polskem. Pomyslné centrum obce tvoří areál staršího hospodářského dvora, v jehož části se rozkládá někdejší panské sídlo - zámeček. Tím je velmi nevýrazná patrová budova ve středu hlavního objektu dvora. Nenese žádné architektonicky zajímavé prvky a slouží především k obytným účelům.Areál dvora je soukromým majetkem, který slouží k podnikatelské a zemědělské činnosti a není běžně přístupný návštěvníkům.
Jan P. Štěpánek, 18.7. 2016
historie
Ves Závada se prvně připomíná k roku 1447, kdy byla součástí panství Skočov a po smrti těšínské kněžny Ofky ji získal kníže Přemek II. Těšínská knížata udělovala tento malý statek v léno nižší šlechtě a tak je zde např. v roce 1487 zmiňován Mikuláš Brodecký či v roce 1570 Bartoloměj Tamfeld z Tamfeldu. Zdali již některý z těchto držitelů vystavěl v Závadě menší panské sídlo, nevíme. Těšínský kníže Fridrich Kazimír v důsledku finanční tísně…číst dáleJan P. Štěpánek dle F. Musil: Neznámé zámky Moravy a Slezska, 2015, 18.7. 2016
popis
Z někdejšího pravidelného areálu panského dvora se zámkem se mnoho nedochovalo a některé z budov byly ve 20. století demolovány a nahrazeny mladšími účelovými novostavbami. Přečkal naštěstí dlouhý přízemní objekt ve střední části dvora, který ve své střední části obsahuje nevelkou patrovou budovu krytou střechou - vlastní zámek. Na severu je hlavním vstupem obrácen do dvora, na jih do bývalé zahrady. V přízemí se zachovaly klenuté stropy, patro…číst dáleJan P. Štěpánek, 18.7. 2016
