Moje místa 0

Graficke pismenko Ves Chylice byla velmi starého původu, zmiňována je již r. 1194, kdy ji král Přemysl Otakar I. věnoval břevnovskému klášteru benediktinů. Kostel tu podle některých pramenů stál již r. 1295, bezpečně je však zmiňován r. 1352, kdy byl pořizován soupis papežských desátků. Podle některých badatelů byl za husitských válek kostel i s vesnicí vypálen. Vesnice je ještě zmiňována r. 1565, v r. 1616, tedy ještě před vypuknutím třicetileté války, je již uváděna jako pustá. Osamělý kostel však fungoval i nadále, o čemž svědčí řada náhrobních kamenů zasazených v 17. stol. Fara však byla obnovena v sousedním Mirošově a chylický kostel je od té doby pouze filiální. Kostel byl po třicetileté válce poničený a bez věže. O jeho zásadní opravu se postaral v letech 1675-1676 majitel mirošovského panství František Diviš Vratislav z Mitrovic, který tu byl o rok později také pohřben, když se smrtelně zranil pádem z koně. Přestavbu tehdy prováděl rokycanský stavitel Jan Bulla. Kostel získal věž se zvony a okolní hřbitov byl obehnán zdí. Uvnitř byl kostel nově vybaven. Dva oltáře věnovala vrchnost, třetí pak majitel dobřívských železáren Šírer z Waldheimu. Dnešní podobu získal kostel při úpravě r. 1773, opravován byl ještě r. 1882. Varhany postavil varhanář Ferdinand Guth z Čisté u Rakovníka r. 1856.

 
Graficke pismenko Kostel sv. Jakuba Většího je obdélná jednolodní stavba s obdélným presbytářem a sakristií na severní straně a čtvercovou předsíní na straně jižní. Na jihozápadním nároží stojí věž. V západním průčelí je obdélný portál a nika se sochou sv. Jakuba ze 17. stol. Presbytář je zaklenut křížovou klenbou, zatímco loď a sakristie jsou plochostropé. Hlavní oltář je barokní z 2. poloviny 17. stol. včetně obrazu světce a je ozdoben sochami archanděla Michaela a sv. Václava, Víta, Vojtěcha a Zikmunda. Křtitelnice pod kůrem je údajně románského původu. Ze stejné doby jako hlavní oltář je i kazatelna s obrazy evangelistů na dřevě stejně jako vyřezávané dveře do sakristie.
 
Graficke pismenko Kostel je nyní filiálním ve farnosti Rokycany a k církevním účelům je využíván pravidelně o sobotách.

Text: historie
10.8. 2016 - Jiří Špaček (s využitím webových stránek farnosti Rokycany a vývěsky na místě)

tianDe Praha

Na severním okraji katastru města Mirošov při silnici III. třídy, zvané Čtrnáctka, stojí na stále funkčním hřbitově osamělý kostel sv. Jakuba Většího, který je patrně románského původu. Je to jediný pozůstatek zaniklé vsi Chylice, dříve též Chýlice, která existovala již ve 12. stol. a za nejasných o…
turistické -
© Copyright 1995-2019 Hrady.cz (Jiří Čížek), ISSN 1803-0076
, RSS, Vaše oblíbená místa,
Zavřít reklamu