hrad Radosno

Freudenschloss, Freudenburg

Graficke pismenko Hrad Radosno byl zřejmě jedním z mnoha hradů vybudovaných v 2. polovině 13. století za svídnicko-javorského knížete Boleslava I. Surového (Bolko I. Surowy) k ochraně jižní hranice Polska. Spolu s hrady Nowy Dwór, Grodno a Rogowiec tvořil obranou linii chránící jižní hranice Polska. Původně měl kamennou věž (bergfrit) o průměru 7,2 metru, kterou obklopovalo dřevěné opevnění. Vchod do věže se nacházel ve výšce 4 metry nad zemí. Později dřevěnou palisádu nahradila kamenná hradba a vzniklo několik zděných budov. Vznikl areál obdélníkového tvaru o rozměrech 17x30 metrů. Naproti bergfritu v severním rohu byla postavena obytná budova a k ní přiléhající bašta o půdorysu 6x6 metrů, která sloužila zároveň i jako brána. Hrad chránil také hradní příkop vytesaný do skály.

 
Graficke pismenko První zmínka o hradě pochází z roku 1355, kdy jej obsadila vojska českého krále Karla IV., jelikož byl základnou lupičů. Král hrad následně prodal za 3200 kop pražských grošů Herskowi z Rozdziałowic. V jeho rukou však nebyl dlouho. Podle stanoveného práva v prodejní smlouvě připadl svídnicko-javorskému knížeti Boleslavu II. Malému (Bolko [nebo též Bolesław] II. Mały [Świdnicki]). Po Bolkově smrti se správkyní svídnicko-javorského knížectví stala jeho manželka Anežka Habsburská, která v roce 1369 hrad prodala vratislavskému biskupovi Přeclavovi z Pohořelé (Przecław z Pogorzeli), jemuž hrad patřil do jeho smrti v roce 1376. Dalšími známými majiteli hradu byli Gunzel a Nickel von Seidlitz, od roku 1388 Heinrich von Rechenberg a jeho čtyři synové. V roce 1392 hrad a celé svídnicko-javorské knížectví připadlo Koruně České. Za husitských válek byl hrad dvakrát obléhán a to v letech 1427 a 1434. Zda byl dobyt, však není známo. Později se zde opět usadili loupeživí rytíři, kteří v okolí loupili do roku 1443, kdy je vyhnalo vratislavské (wrocławské) vojsko. Poté Radosno pustlo až do roku 1466, kdy jej koupili bratři Hans a Nikolas von Schellendorf. Bratři Schellendorfovi však také začali loupit a proto v roce 1497 vratislavské vojsko pod vedením Georga von Steina hrad obsadilo a pobořilo, aby definitivně ukončilo loupení v kraji. Poté již hrad nebyl obnoven.
 
Graficke pismenko V letech 1995-1996 zde proběhl archeologický výzkum a konzervace zdiva. Dodnes se dochovala 12 metrů vysoká kruhová věž, základy obytné budovy a brány na severozápadní straně hradního areálu.

Text: historie
12.6. 2016 - Luděk Vláčil- zdroj:L. Kajzer, S. Kołodziejski, J. Salm: Leksykon zamków v Polsce,nakl. Arkady, Warszawa, 2003, http://www.zamki.hm.pl/, http://www.turistika.cz a další