Graficke pismenko Dne 8. ledna 1939, v den 19. výročí vzniku Církve československé, byl na mimořádné valné hromadě schválen návrh a plány na výstavbu Husova sboru v Čerčanech. Již 15. března téhož roku však nastala okupace republiky a byl zřízen Protektorát Čechy a Morava. Byly pozastaveny bohoslužby i výuka ve škole. Přesto, nebo spíše naopak právě proto, začala stavba kostela rychlým tempem. Dne 21. dubna 1939 schválila diecézní rada stavbu Husova sboru a již 11. května téhož roku začalo zaměřování staveniště. Dne 6. srpna byly položeny dva základní kameny. Jeden byl z Kozího hrádku, kde kázal Mistr Jan Hus a věnovala ho Městská rada v Táboře, ten druhý pocházel ze zříceniny Sionu, kdysi sídla Jana Roháče z Dubé. Pozemek pro stavbu věnoval bezplatně rolník Josef Barek, člen evangelické církve. I ostatní rolníci vypomáhali při dovážení stavebního materiálu svými povozy. Farníci dobrovolně přistoupili na vybírání církevní daně a přispěli i do sbírky na stavbu. Stavbu prováděla firma Bellada z Prahy a pokračovala rychlým tempem až do konce roku 1939. Tehdy byla téměř dokončena hrubá stavba. Válečná léta však její dokončování prakticky zastavila.

 
Graficke pismenko Husův sbor je dílem architekta Karla Truksy, významného představitele funkcionalismu, který na stavbu po celou dobu dohlížel. Po třinácti letech usilovné práce byl Husův sbor v neděli 20. července 1952 slavnostně otevřen a předán farníkům do užívání. Součástí stavby je také kolumbárium. Na loučce před sborem je na zděném podstavci umístěna kamenná deska obětního stolu, která údajně pochází z husitské doby.
 
Graficke pismenko Husův sbor v Čerčanech, který se nachází zcela mimo obecní zástavbu ve vysoké poloze v lesíku na konci Husovy ulice, slouží stále svému účelu stejně jako kolumbárium. Zároveň je tu sídlo farního úřadu církve, která od r. 1971 nese název Církev československá husitská. Na střeše budovy je umístěn zdaleka viditelný kalich s křížem, symbol církve.

Text: historie
12.6. 2016 - Jiří Špaček (s využitím informací CČSH)