Graficke pismenko Hradiště se patrně nacházelo na mírně vyvýšené a jazykově protažené ostrožně, která nejdříve míří od současného kostela asi 200 metrů severovýchodním směrem a pak se stáčí přibližně k severu a pokračuje dalších 250 metrů. Oblast kolem současného kostela sv. Václava je velmi starobylým místem. Již na konci 10. století zde stál kamenný kostelík, kde byla podle pověsti uložena standarta svatého Václava. Kostel dodnes obkružuje výrazný a asi 1,5 m vysoký val, jehož stáří však není jasné a mohl vzniknout až později v souvislosti se stavebními úpravami kostela.

 
Graficke pismenko Z nepatrných náznaků se zdá, že prostor kolem kostela byl od východní části hradiště oddělen příkopem, samotný kostel je chráněn poměrně strmým svahem na jihu, západě i severu. Ostrožna východně od kostela je dlouhá asi 200 metrů, široká 30 až 50 metrů a pak se plocha značně rozšiřuje a otáčí k severu. Tato část předpokládaného hradiště na západě navazovala na prostor kolem dnešního kostela sv. Václava, na severu byla chráněna svahy spadajícími k Vrbčanskému potoku, na východě na ní navazovala rozšířená plocha k severu se stáčející ostrožny. Jižní strana (zejména na její východnější části), která je nejpohodlněji přístupná, nese dodnes stopy, které se dají interpretovat jako zbytky valu, byť značně poškozeného zemědělskou činností. Na severní straně je pak svah terasovitě členěn, což bude patrně důsledkem pozdějšího zemědělského využití. Čistě hypoteticky mohlo hradiště zasahovat i na větší ostrožnu, která má od jihu k severu asi 250 metrů a od západu k východu pak přibližně 100 metrů. Tato plocha byla na západní, severní a severovýchodní straně chráněna strmými svahy, na východní straně je pak přístup podstatně snadnější a k místu se lze dostat v podstatě po rovině. Mezi ostrožnou a polem východně od něho je však úvoz, který by snad mohl naznačovat přítomnost příkopu. I východní část předpokládaného hradiště je po svém obvodu doplněna zvýšením terénu, které může být pozůstatkem obvodových valů.
 
Graficke pismenko Nutno dodat, že popis předpokládaných valů je třeba brát s rezervou a zatím není odborným výzkumem potvrzen. Celá plocha předpokládaného hradiště je za staletí zemědělského využití přeryta tak, že ani nejsou žádné stopy po možném příčném opevnění.

Text: popis
2.3. 2016 - Pavel Makovec (zdroje: Staročeské hrady–Slovanská hradiště v Čechách, K.Sučková, R. Abušinov, vydala K. Sučková v Příbrami 2003; Encyklopedie hradišť v Čechách, V. Čtverák, M. Lutovský, M. Sabina, L. Smejtek, Libri 2006)


Zavřít reklamu