Neděle, 17. leden 2021. Svátek slaví Drahoslav, zítra Vladislav

hrad Děvičky

Maidburg, Dívčí hrady, Maidberk, Maidenburg
Zřícenina královského hradu z roku 1222. Renesanční zeď charakteristická pro 1. polovinu 14. století. Za třicetileté války zapálen Švédy. V 18. století zcela opuštěn a ponechán svému osudu.
Hlavní obrázek místa
Čelo hradu
Pohled z předsunuté bašty na čelo hradu. Může navozovat dojem, že jde o věž, se kterou však nemá nic společného.
© Roman Řezáč 09/2003

Jeďte vlakem z Brna do zastávky Popice. Vysápejte se na silnici a v dáli uvidíte Pálavské vrchy, na kterých se majestátně tyčí hrad Děvičky. Jděte stále po silničce přez hráz Pálavské přerady. V první vesnici si dejte pivčo nebo limošku a pokračujte dál na hrad, který se nalézá přímo nad Vámi na na příkré, ze tří stran nepřístupné skále.
Od nádraží je hrad vzdálen ubohých 6 km. Nebo 7,5 km severně od Mikulova,
28.5. 2002

    turistické

    Hrad Děvičky je možné navštívit v jakoukoliv roční dobu během dne. Nedoporučuji na hradě přespávat a to jakkoliv, neboť hrad je pod ostřížím zrakem ochránců, kteří nelítostně rozhazují pokutové bloky.
    28.5. 2002

    historie

    Západně od Pavlova na příkré, ze tří stran nepřístupné skále se nalézají zříceniny kdysi významného a pevného hradu zvaného Děvičky, Dívčí hrady, Maidberk (Maidenburg), který se poprvé připomíná v r. 1222 pod slovanským jménem Dewiczky. Pro své strategické postavení zůstával hrad v zeměpanském držení; z jeho počátků známe tři purkrabí: prvním byl Štěpán z Medlova, praotec slavného rodu pánů z

    Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Morava, 20.4. 2004

    pověsti

    Zkamenělé dívky
    Před hradem stojí tři skalní útesy. Jsou to podle pověsti zkamenělé dívky. Odtud pochází i název hradu Děvičky, Dívčí hrady nebo Maidenburg. V jedné z pověstí to byla tatarská princezna a její družky, v jiné tři dcery pána hradu Arnulfa, které chtěl zneuctít ďábelský Trabaccio, v jiné opět tři neposlušné zámecké dcery zakleté svojí matkou. Za tichých nocí se od těchto kamenů ozývá tichý nářek.
    Martin Stejskal: Labyrintem tajemna, Paseka 1991, 26.4. 2003
    Bílé paní
    V noci obcházejí kolem hradních zřícenin přízraky dvou bíle oděných postav. Když spatří člověka, s výkřikem prchají na Děvičky, v jejichž troskách mizí. Podle legendy jsou to dcery hradního pána, které po švédském vpádu roku 1645 byly zasypány v podzemní chodbě. Tato chodba údajně vede z hradu až pod kostel v Dolních Věstonicích, jiný podzemní vchod na Děvičky býval prý i ze sklepů v Pavlově, nebo z

    Martin Stejskal: Labyrintem tajemna, Paseka 1991, 26.4. 2003
    Pálavský poklad
    Pod hradem je prý ukryt zlatý poklad, hlídaný velkým černým psem. Podle pověsti jej uviděla jedna žena z Pavlova, žnoucí pod Děvičkami trávu. Rozprostřela plachtu a srpem do ní nahrnula zlato. Pes ji však kousl a ruka ihned zčernala. Zvonilo právě poledne. Spolu se psem v zemi zmizelo i zlato kromě toho, co bylo na plachtě. Od té doby měla žena ochrnutou ruku.
    Martin Stejskal: Labyrintem tajemna, Paseka 1991, 26.4. 2003

    popis

    Pár pozorování na bateriové věži: Pětiboká bateriová věž, zbudovaná po roce 1529 v souvislosti s tureckým nebezpečím (viz Plaček, M. 2007: Děvičky. In: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, 188; k baště též Menclová, D. 1961: Vliv husitských válek na pozdně gotickou fortifikační architekturu, Umění 9, 462–463), má břit, který je armovaný většími kvádry. Věž směřuje k

    Jan Večeřa, 22.2. 2016

    Půdorys místa

    Půdorys podle M. Plačka
    © Jiří Čížek, 12/2008
    Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek


    Vložit do oblíbených
    Jihomoravský kraj,  Břeclav  (BV), Pavlov

    Místa v okolí

    Základní informace místa
    ID místa: 127
    Typ místa: hrad
    Stav místa: zřícenina
    Přístupnost: volně přístupno
    Odkaz: https://www.hrady.cz/index.php?OID=127
    Uveřejněno: 1.7.2001
    Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
    Upravit, vložit informace

    Články

    Mikulovská středověká rozhledna a zatopený vápencový lom – dvě úžasné scenérie, které stojí za vidění

    Cestování

    Moje podzimní toulky jihem Moravy se pomalu blíží do finále. Po návštěvě Valtic a lednického Minaretu se dnes vydáme na dvě trošku méně známé lokality. Jednomu se říká Kozí hrádek a druhému Janičův vrch. Obě místa od sebe dělí zhruba dva kilometry pěší chůze.

    Škoda na autě? Její náhradu vyřeší pojištění

    Reklamní sdělení

    Měli jste bouračku a máte poškozené auto? Opravy nebudou laciné, škody na autě se mohou vyšplhat až do stovek tisíc korun. Pokud máte správné pojištění, pojišťovna vám vyplatí pojistné plnění.

    Trápily naše předky kilogramy navíc nebo jde o novodobý fenomén?

    Zajímavosti

    Vánoce utekly jako voda, dárky jsou rozdány, zásoby jídla pomalu mizí a jediné, co nám přibylo, bude nejspíš nějaký ten kilogram hmotnosti navíc. Celý rok se snažíme držet linii a pak stačí pár dní a naše snažení je pryč.

    Putování starými českými vánocemi aneb co jste o nejkrásnějších svátcích roku možná vůbec netušili….

    Hrady a zámky

    Adventní a vánoční čas býval již od nepaměti spojen s řadou rituálů, pověr a tradic starých jako lidstvo samo. Po mnohá staletí se udržovaly především na venkově. Původní pohanské rituály se časem promísily s křesťanskými vlivy a do dnešních dnů nám tu zanechaly řadu krásných vánočních zvyků.

    Jak to vypadalo v městské kuchyni v dobách středověku a proč mívali černé kuchyně, když my máme bílé?

    Hrady a zámky

    Napadlo vás někdy, jak asi vypadala kuchyně za dob středověku? Byla to samostatná místnost jako dnes? V čem se vařilo, v čem se peklo? Jak uchovávali zásoby, existovaly spíže? A co tehdejší kuchyňské vybavení?

    Minaret Lednice nabízí úžasný pohled do krajiny z ptačí perspektivy

    Hrady a zámky

    Lednický minaret je asi zbytečné dlouze představovat. Každý rok k němu zavítá na 100 000 návštěvníků a ani my jsme nebyli výjimkou. Je to naprosto unikátní stavba, jediná svého druhu v naší vlasti a zároveň jde o nejvyšší minaret v neislámských zemích.

    reklama