Graficke pismenko Mělnický zámek se vypíná nad soutokem Labe a Vltavy. Výhodná poloha byla jistě důvodem, proč bylo místo osídleno již od pradávných dob. Původně zde bylo hradiště, nazývané Pšov, od rodu slovanského kmene Pšovanů. Podle Kosmovy kroniky provdal poslední kníže Pšovanů Slavibor svojí dceru Ludmilu za českého knížete Bořivoje; kněžna Ludmila zde dle legendy často pobývala a vychovávala zde také svého vnuka Václava, který tu pěstoval vinnou révu. Poslední zmínka o Pšovanech je z r. 972. Je možné, že již touto dobou byl zdejší hrad vdovským sídlem českých kněžen. Jako první se zmiňuje na sklonku 10. století kněžna Emma, manželka Boleslava II., která razila ve zdejší mincovně vlastní stříbrné denáry s nápisem „Civittas Melnic“. Pravděpodobně v této době došlo ze změně jména hradu na Mělník, snad v souvislosti s přestavbou původní dřevěné, opevněné stavby na zděný hrad (konec 10. stol.). Podle titulu Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku došlo k přestavbě na kamenný hrad až ve 13. a 14. století.

 
Graficke pismenko Jak již bylo řečeno, jednalo se o královský věnný hrad, držený manželkami českých panovníků. Zřejmě za posledních Přemyslovců, v 2. polovině 13. století došlo k velké výstavbě gotického hradu. Rozsah tehdejšího hradu byl menší, než dnešního zámku – hrad se rozprostíral přibližně v místě dnešního západního zámeckého křídla (zachovaná podélná gotická síň, pův. obytná, nynější kaple sv. Ludmily s křížovou klenbou z konce 14. / poč. 15. stol.). Poslední českou královnou, která sídlila na zdejším hradě, byla Johanka z Rožmitálu, manželka Jiřího z Poděbrad, která zde také r. 1475 zemřela. Brzy nato byl hrad panovníkem zastaven pánům z Veitmile.
 
Graficke pismenko Během 15. století byl hrad několikrát rozšířen a stavebně upraven, koncem 15. století byl pozdně goticky přestavěn.
 
Graficke pismenko Za Zdislava Berky z Dubé, který získal Mělník do zástavního držení r. 1542, byl hrad přestavěn na renesanční zámek, objekt byl v této době rozšířen o nové severní arkádové křídlo (dat. 1553; povolení k přístavbě však vydáno již r. 1545), přestavba bývá označována za práci italského architekta Giovanni Battisty Aostalliho, s jistotou se na práci podíleli řemeslníci z pražské dvorské hutě. Sgrafitová výzdoba z této doby patří mezi nejstarší a umělecky nejoceňovanější u nás.
 
Graficke pismenko V době, kdy byl zástavním držitelem Jiří starší Popel z Lobkowicz, bylo r. 1579 renesančně přestavěno západní křídlo které bylo také prodlouženo na jih.
 
Graficke pismenko V pozdně renesančním stylu byla přistavěna vedle věže patrová budova zvaná „Peklo“ v l. 1606 – 1625. V letech 1605 – 1611 spravovala Mělník přímo císařská komora. V popisu z roku 1606 se hovoří mj. o dvou nedávno přistavěných křídlech. Od r. 1611 byl zámek v zástavě Viléma Vchynského, od r. 1619 potom Václava Pětipeského z Chýš (zástava propadla konfiskací). Po bitvě na Bílé hoře získal Mělník do zástavy Vilém Slavata z Chlumu.
 
Graficke pismenko Za třicetileté války bylo město se zámkem obsazeno r. 1631 Sasy a r. 1643 Švédy (značné ztráty na majetku). Roku 1646 získal zpustošený zámek do zástavního držení Heřman Černín z Chudenic, který jej nechal opravit a nově zařídit.
 
Graficke pismenko Roku 1687 koupil panství se zámkem Heřman Jakub Černín z Chudenic. V 90. letech 17. století dal František Antonín Černín zámek rozšířit barokní přístavbou jižního nižšího arkádového křídla (stavitel Francesco Ceresolla), stavba probíhala do konce 17. století podle původního návrhu Giovanni Battisty Maderny; později přepracovaného architektem Domenicem Egidiem Rossim (mj. r. 1692 vypracoval návrh nového schodiště). Barokně bylo upraveno i západní křídlo zámku vč. gotické kaple (1695-96). Z konce 17. století pochází patrně také úprava vstupní budovy nad branou, kde byly prolomeny střílny. Pod jižním křídlem byly vybudovány dvoupatrové vinné sklepy s valenou klenbou.
 
Graficke pismenko Roku 1753 získali Mělník věnem Lobkovicové, za kterých byly provedeny již jen menší stavební úpravy. Roku 1765 zámek poškodil požár, po kterém byl sice opraven, ale nadále sloužil většinou potřebám hospodářské správy neboť upřednostňovaným sídlem vrchnosti se stal nedaleký Hořín. Nakonec se i správa panství r. 1938 odstěhovala jinam. Mezi světovými válkami byl na zámku zřízen vinný restaurant.
 
Graficke pismenko R. 1948 byl zámek Lobkovicům znárodněn, poté zde byla zřízena expozice Národní galerie českého a světového malířství 17. a 18. století. Zámek se stal také sídlem okresního muzea. Roku 1992 byl zámek v restituci vrácen zpět rodu Lobkoviců. Roku 1993 proběhla rekonstrukce zámku, který dnes nabízí prohlídky interiérů a pohostinství turistům (restaurace, vinné sklepy).
 
Graficke pismenko V těsném sousedství zámku stojí trojlodní chrám sv. Petra a Pavla (původně románský kostel, později přestavován).

Text: historie
20.9. 2013 - E.H. podle Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 3., kolektiv autorů, nakl. Svoboda r. 1984; http://www.lobkowicz-melnik.cz


Zavřít reklamu