Réva vinná

Graficke pismenko S představou Mělníka je především spojena vinná réva. Spatřujeme tu pečlivě obdělané vinice s řadami keřů, jejichž svěže zelené listy se rozvírají jako ochranné ruce nad mladými hrozny. A když dorostly, tu rozestupují se zelené clony a v zlatých paprscích podzimního slunce dozrávají a sládnou plody nad jiné povýšené, neboť jejich šťáva se stala symbolem krve Páně.

 
Graficke pismenko K mělnickým vinicím odnáší se pověst o svaté Ludmile, dceři knížete Slavibora. Byl to poslední kníže Pšovanů. Neměl mužských potomků, jen jedinou dceru, moudrou a přelaskavou. Ta se provdala za knížete Bořivoje a přijavši křesťanství zahořela křesťanskou zbožností a horlivostí. Na labských stráních vlastní rukou pěstovala révu a z hroznů připravovala víno, aby sloužilo k uctění památky na poslední večeři Páně, kdy Kristus, sedě s učedníky svými naposledy, kalich s vínem vzal a žehnaje jim píti z něho dával, řka: „Totoť jest kalich krve mé!“
 
Graficke pismenko Když se po letech stala babičkou, vracela se svatá Ludmila ráda na svůj rodný hrad a brala s sebou vnuka Václava, aby jí pomáhal v jejím zbožném díle.
 
Graficke pismenko Když po čase víno na mělnických stráních zatrpklo, dal Karel IV., jenž poznal sladkost plodů révy burgundské, přivézti z Francie nový, ušlechtilejší druh révy a osázeti jím mělnické vinice.
 
Graficke pismenko Známe z básně Nerudovy, jak ve společnosti svého dvořana Buška z Velhartic – třebas mu s počátku připadalo nové české víno trpké – přece rád vypil nejednu číši mělnického.

Text: pověsti
2.9. 2002 -

Warning: file_get_contents(/var/www/hrady/https/adv/google.obsah-blok.txt): failed to open stream: No such file or directory in /var/www/hrady/class/class.adv.php on line 182