Graficke pismenko Starobylé městečko Kralice na Hané, asi 4 km od města Prostějova, bývalo důležitým sídelním útvarem na bývalé cestě z Olomouce do Brna. První písemná zmínka sice pochází až z roku 1225, kdy jsou vedeny jako zeměpanské zboží, ale osídlení zde bylo mnohem staršího data. Roku 1303 jsou povýšeny na městečko a jsou královským majetkem s mílovým právem a právem k vaření piva. Tou dobou byl sousední Prostějov ještě pouhou vesnicí a nic nenasvědčovalo tomu, že by tomu bylo časem jinak. To se však stalo v roce 1390, kdy Prostějov získal status města. Definitivní prohra přišla roku 1406, když Petr z Kravař privilegiem spojil Staré a Nové Město v Prostějově a byla pozměněna obchodní cesta, která Kralice začala míjet. Městečko tak začalo být zastavováno, až v roce 1472 bylo věnováno Vladislavem II. dědičně Ctiborovi z Tovačova a Cimburka. Časem natolik upadlo, že se znovu povýšení na městys dočkalo až v roce 2007.

 
Graficke pismenko Zdejší městečko v době největšího rozvoje na počátku 14.století bylo opevněno, aby skýtalo bezpečné útočiště nejen osídleným, ale i kupcům v neklidných dobách. Hrazení však bylo patrně pouze dřevěné s valovým opevněním. Při vstupu do městečka bývaly dvě brány. Jižní byla zvána Vyškovská a severní pak Olomoucká. V jejím místě se doposud říká "U brány" a při severní polnosti za městečkem se dodnes užívá název "Za Olomouckou branou". Na východní straně asi bývala branka do bývalé vesnice Vitonice v těsném sousedství, které tak mohly převzít funkci jakoby pomyslného předměstí. .Vitonice jsou prvně vzpomenuty k roku 1141 a vždy patřily pod zboží olomouckého kláštera. K městečku Kralice se dostaly oficiálně až v roce 1960.
 
Graficke pismenko Přestože opevnění bylo časem zchátralé a jistě i místy odstraněné, došlo obnovy roku 1663, když hrozil turecký vpád na Moravu. Jižní část městečka byla chráněna nejlépe, neboť zde hned za ním tekla Mlýnská strouha od Vrahovic (dnes částečně zničená). Před ní byly mokřiny a tekla tu říčka Valová. Západní část opevnění využila kopcovitého terénu. Problematická asi byla severní část, kde roviny Hané neskýtaly výrazné přírodní překážky. Součástí opevnění byly jistě i budovy zdejších stodol z kamene a vepřovic, protože Kralice bývaly typicky rolnickým sídlem. Přesná podoba opevnění nebo nějaký významný pozůstatek se pravděpodobně v žádném z úseků nedochoval.
 
Graficke pismenko Jistou zajímavostí je událost z 12.7.1470, když u městečka při brodu obchodní cesty na říčce Valové došlo k bitvě vojska krále Jiříka z Poděbrad s uherským králem Matyášem Korvínem. Velitel Poděbradových vojsk Václav Vlček z Čenova tehdy musel ustoupit k Tovačovu. Po bitvě vítězný Matyáš Korvín v opevněném městečku krátce odpočíval. Že však Václav Vlček řemeslu opravdu rozuměl, dokládá jeho vojenská kniha Naučení o šikování jízdních, pěších i vozů, která byla v jeho době žádanou učebnicí vojenského řemesla.

Text: historie
29.7. 2015 - Ivo Rozehnal - zdroje: web obce, Kniha Kralice na Hané 2002