Graficke pismenko Kdy byl mlýn založen není známo, údajně to bylo již ve středověku. První zmínka o něm by měla být někdy kolem roku 1750 v matrikách tehdejší obce Krakovec. Kruhovský mlýn byl zřejmě vždy příbuzensky svázán s rodinami a majiteli druhého krakoveckého mlýna Trnáku. Na Kruhovském mlýně žily a pracovaly tyto rodiny:

 
Graficke pismenko Jan Holeček (*1750) se synem Janem (1778-1857), František Klem (*1760) a jeho žena Viktorie, dcera Pavla Šenlíka, mlynáře z Rozstání? a  později i jeho syn František Klem (*1791), dále Jakub Hrubý (*1760) se ženou Marianou (*1765), Jan Urbanec (1777-1854), syn Josefa Urbance (*1725), mlynáře na Trnáku (Krakovec č. 2) se synem Janem Urbancem (1822-1845) a František Urbanec (*1745) se ženou Klárou, dcerou Jiřího Karmaše, mlynáře z Michnova u Jesence. Dalším majitelem byl Antonín Hoffmann (*1790) se ženou Josefou (1798-1841), dcerou Antonína Chudoby, mlynáře z Vrahovic, Petr Černocký (*1770) a jeho žena Terezie, dcera Jana Herpera, mlynář Josef Novotný (v rodině s Hoffmannovými) se ženou Barborou Procházkovou, dcerou Josefa Procházky, sedláka z Máslovic, a František Odrážka s Karolínou Urbancovou, dcerou Jana a Anny Urbancových. Od roku 1860 mlýn vlastnil Jan Hoffmann (*1838) se ženou Anežkou (*1840?), dcerou Karla Lachovského (1800-1849), mlynáře na mlýně v Litovli. Poté ovdovělá Anežka si vzala roku 1870 Jana Pospíšila (*1845), pomocníka na mlýně, syna sedláka a rychtáře Františka Pospíšila z Postřelmova. Od roku 1903 pracuje na mlýně jeho syn Eduard Pospíšil (1872-1954) se ženou Kateřinou Smutnou (1884-1970). V 70. letech byl mlýn prodán a byla snaha o jeho opravu. V 90. letech byl ponechán osudu. Byla odstraněna plechová krytina střechy, lidé odnesli vše cenné a mlýn se rychle proměnil ve zříceninu.

Text: historie
25.7. 2015 - Luděk Vláčil - Zdroj: http://www.zanikleobce.cz