Městisko

zaniklé město u Vícova

Komentáře, diskuse

Právě tuto možnost opravujeme .... Vložit nový komentář

Městisko se původně jmenovalo Vícov

30.6.2015 12:07 Ivo Rozehnal
Jak už jsem v mém příspěvku uvedl, lokalita se dnes nazývá Městisko po pojmenování prostoru zdejším lidem. Ti pochopitelně měli dlouhou tradici nést původní název z uvedené lokality. Přesto se tak nestalo a dokonce v žádných písemnostech se neuvádí název opevněné osady. Je tomu však doopravdy? Pokud připustíme, že lokalita nějakým způsobem zanikla (násilnou cestou, morem, přesídlením...), tak díky koncentraci míst v okolí je nemožné, aby se název neudržel. Poukázal bych na několik důvodů.
V první řadě jde o Ježův hrad, který se podle všeho jmenoval původně Vícov. Má vzhledem k místu prvořadý význam. Zatím se neví, zda vznikl s Městiskem současně, dřív, či později. Osobně si myslím a vede mě k tomu myšlenka, že obě místa vznikly současně. Záhadné pro archeology je, proč hradu zůstala volná plocha zvaná v minulosti lidově Zahrada v prostoru prvního předhradí, kde by rádi viděli právě koncentraci nějakého osídlení. Pokud však zakladatel hradu počítal s tím, že celou plochu zastaví svým hradním komplexem, pochopitelně zázemí hradu by přesunul jinam. Vzhledem k časovému úseku existence sídla a jeho podoby je zřejmé, že hrad nikdy nebyl dokončen. Pokud opravdu sídlo a Městisko vlastnil rod z Lešan, vysvětluje to i proč nikdy ohrazená obec nedošla rozmachu a později zanikla. Možná ani nebylo městské sídlo celé dokončeno. Jestliže lokalitu budoval Albert z Lešan a jeho potomci, měli k tomu velmi krátkou dobu. Pokud se započalo se stavbami za života Alberta, tak hrad musel být v době jeho smrti (r. 1287) v základech, jinak by se po něm určitě tituloval. Z toho vyplývá, že na celou akci měli jeho potomci, kteří se titulovali z Vícova, něco přes 50 let!!! Roku 1350 se již dominium Lešanských začíná rozdrobovat. Celý podnik musel být ohromě drahá záležitost, kterou mělo jistě zaplatit kutání rudy v okolí. Městisko též vyznačuje prvky hornické osady. Pokud se podnik Lešanským nezdařil, tak je víceméně jasné, že kutači rud místo opustili a nabídli svoji technologii těžby jinde a v místě zůstalo pár rolníků, kterým městský prostor nevyhovoval.
Na prostory zbytku Drahanské vrchoviny byl celkem kolonizační tlak. Od severu zde působil bohatý rod Boskoviců, od západu neméně významní páni z Holštejna. V sousedství byl ve stejné době vybudován Plumlov, snad královského založení a urvat chtělo i olomoucké biskupství. Lešanští byli jistě velmi zadluženi a časem začali odprodávat vesnice, kde byly s polnostmi v úrodné části.
Jak se tedy opevněná osada městského charakteru jmenovala? Myslím že měla stejné jméno, jako hrad který byl její součástí. Tedy – VÍCOV. První písemná zpráva z r. 1353 dává predikát Bohuslavovi z Vícova, který byl ve funkci hofrychtáře na dvoře markraběte Jana Jindřicha. Jestliže se jmenoval po hradu a později existovala vesnice Vícov, těžko by byla na dnešním místě! Mezi hradem a dnešním Vícovem stojí právě Městisko. Bylo by to naprosto nelogické založit vesnici se stejným jménem jinde než při hradu. Jestliže např. Henslín z Vícova r. 1358 dává své věno manželce Zbyňce na svém zboží ve Vícově, Stínavě a les Okluky, bylo by nepochopitelné, aby neuvedl nějakou nemovitost v městečku pod hradem. Aby nepatřilo Lešanským je už absolutní nesmysl. Při různých pohybech majetků je nadále uváděna ves Vícov. Nikdy se nikdo nezmiňuje o městečku, či městečku. Možná byl celý komplex brán jako součást hradu, nebo díky absenci trhů a práv bylo pohlíženo na Vícov, jako na prostou, ale opevněnou obec.
Když hrad získávají Boskovicové – ať už jakýmkoli způsobem (snad se ovdovělá Zbyňka provdala za Oldřicha z Boskovic, či došlo k prodeji od jejich synů) je lokalita v těžké krizi. R. 1384 získává nějaké vícovské majetky Ješek Puška z Kunštátu, ale hrad je nepochybně nadále Boskoviců. V r. 1388 totiž Jan Ozor z Boskovic nepodepsal landfrýd a vede na Moravě soukromou válku. Je proti němu rok poté vedeno tažení a mezi zničené hrady patří i Vícov. Protože ves Vícov jako podhradí byla opevněna, jistě byla též zničena. Když pak Vícovské zboží získává od markraběte Jošta Petr z Kravař, který měl sousední Plumlov, jistě neměl žádný zájem místní lokaci opravit, nebo snad dokončit.
Po této akci Vícov zaniká a domívám se, že název přechází na nějaký dvorec v sousedství, jistě v prostorách dnešního Vícova. Není bez zajímavostí drobná informace, že na místě domu čp.22 měla stávat tvrz. Snad zde našel některý z Vícovských zchudlých vladyků klid a zbyl mu nějaký půdní fond. Kolem se mohl časem rozvinout dnešní Vícov. Tím by nově příchozí zvali původní zbytky vesnice městem (díky dochovaným zbytkům opevnění). Časem se díky hanáčtině tradovalo, že tam „bévavalo Městko“. Samotný dnešní Vícov neleží na žádném významném vodním toku, ale ve svahu v ulicovém typu osídlení s grunty. Zcela jistě nepatřil k prvotním sídelním typům.
Na závěr bych ještě zmínil obec Stínavu, která je velmi starobylá. Traduje se u studánky i přítomnost Cyrila a Metoděje. Patřila též do katastru hradu Vícova a místní by jistě zvali podhradní vesnici jinak, než Vícov. Žádné jiné pojmenování polesí a okolí místa však nenese jiný název. Z pomístních názvů v okolí (mimo takových jako U lesa, Padělky…) se dovídáme převážně o Biskupce, která je však kopcem za hradem. Název svádí k úvaze, zda zde nestál nějaký kostelík, který by v celém areálu měl mít své místo.
Jako jistou zajímavost bych uvedl pečeť obce Vícov. Nejstarší vyobrazení pochází z 16.století, je na ní ježek pod kvádrovou branou s cimbuřím a nápis Ježův hrad. Vesnice se jednoznačně hlásí k hradu, k opevnění a má heraldický styl pro městské sídlo. Není však jistě původní, neboť nemá souvislost s žádným panským rodem, kteří hrad a vesnici vlastnili. Lešanští měli symbol lišky ve skoku, Boskovicové hřeben, Kravařové zavinutou střelu. Autor pečeti asi pouze věděl, že původní Vícov byl podhradní městečko.