štola sv. Trojice

dědičná štola Nejsvětější Trojice, štola sv. Jana Křtitele

Graficke pismenko V roce 1678 se uvádí u Koroužného několik důlních děl, zejména štola sv. Trojice. Stáří štoly je patrné z jejího protáhlého profilu, který svědčí o stylu ražení tzv. "sázením ohně". To znamená, že musela být ražena nejpozději v 16. století, kdy se ještě nepoužívalo střelného prachu. Od roku 1763 tu pracovala společnost pod vedením Bernarda z Kessleru. Intenzivně se tu kutalo v letech 1767-1773. Jakkoli byly práce na štole více či méně nerentabilní, pracovalo se tu ještě v 70. letech 18. století. Roku 1773 bylo rozhodnuto o ukončení prací. Ještě v rozmezí let 1807-1810 se v Koroužném pokoušel kutat hrabě Salm. Haldy, které se rozkládaly před štolou, byly použity při stavbě silnice z Víru do Štěpánova (informace z práce: Houzar, S. - K historii dolování u Koroužného na západní Moravě, podle P. Chlupáčka; dále článek Charakteristika pozůstatků po starém dolování Ag-Pb-Cu rud ve štěpánovském rudním revíru na západní Moravě od kolektivu autorů Houzar-Hrazdil-Malý-Pfeiferová-Sadílek). Roku 1767 se štola nazývá jako Korouženská (Koroschna Stollen). Je dlouhá něco málo přes 100 m.

Text: historie
12.4. 2015 -