Graficke pismenko Kostel sv. Víta je jednolodní, v jádru ještě gotická orientovaná stavba. Loď je obdélná, zevně i v interiéru zřetelně tvořená ze dvou částí. Starší raně gotická část o rozměrech 9,2 x 7,8 m má výrazně silnější zdivo, uprostřed delších stran ještě zevně podepřené mohutnými dvakrát odstupněnými opěrnými pilíři. V severní zdi je zazděný raně gotický profilovaný lomený vstupní portál. Při Schmoranzově přestavbě byla loď prodloužena k západu o přibližně polovinu své délky při zachování obou západních nároží původní lodi, které tak v interiéru obě části od sebe zřetelně oddělují. Nově přistavěná část má zdivo o cca poloviční tloušťce, zevně se pak odlišuje novogotickou úpravou fasády s jednoduchým obloučkovým vlysem. Loď je osvětlena obdélnými okny s půlkruhovými záklenky, zaklenuta je dvěma poli barokní valené klenby s výsečemi, v západní části je dřevěná kruchta.

 
Graficke pismenko Lomeným vítězným obloukem s okosenými hranami je od lodi oddělen přibližně čtvercový chór (5,2 x 5,6 m) s trojbokým závěrem o straně 2,5 m, bez opěrných pilířů. Okna jsou úzká, hrotitá, bez kružeb. Dvojitě vyžlabená žebra šestipaprsčíté klenby vybíhají z prostých náběžních štítků drobných jehlancových konzol a stýkají se v hladkém terčovém svorníku. V jižní zdi presbytáře je hrotité sedile završené trojlistem, v severní zdi je přibližně čtvercové sanktuarium s trojúhelným štítem završeným kytkou, jeho ostění je zdobeno kraby a prázdnými štítky. V horní části severní zdi jsou gotické nástěnné malby (dle UPČ zabílené), pod nimi profilovaný sedlový portál do sakristie.
 
Graficke pismenko Přibližně čtvercová (4,6 x 4,2 m) valeně zaklenutá sakristie je umístěna v severním koutě mezi lodí a presbytářem a tvoří podvěží mohutné hranolové věže. Další dvě patra oddělené trámovým stropem jsou ještě gotické, třetí patro bylo až do Schmoranzovy přestavby dřevěné. Tehdy bylo nahrazeno vysokým zvonovým patrem s novorománskými fasádami. Horní úrovně věže nad sakristií jsou přístupné po zděném schodišti do prvního patra přiloženém k severní zdi lodi.
 
Graficke pismenko Mobiliář je převážně novogotický z roku 1893, bohatými reliéfy a figurami evangelistů zdobená kazatelna je barokní (cca 1700), varhany na kruchtě novodobé z roku 1949. Pět kamenných renesančních náhrobníků v kostele patří držitelům morašického zboží z rodu Hamzů ze Zábědovic, epitaf Myslibora Hamzy se má nacházet v chrudimském muzeu. Soupis památek uvádí k roku 1900 čtyři zvony: zvon Vít s dedikačním nápisem faráře Václava z roku 1556, zvon Zikmund bez nápisu datovaný do 15. století, zvon Ivan odlitý podle nápisu roku 1642 královéhradeckým zvonařem Martinem Exnerem a drobný umíráček.
 
Graficke pismenko Kostel je obklopen dosud funkčním hřbitovem a na něm hranolová márnice.

Text: popis
8.4. 2015 - Zany

tianDe Praha

Morašice leží 8 km západně od Chrudimi a 4 km jihovýchodně od Heřmanova Městce. Obcí prochází pouze silnice III. třídy. Nejbližší železniční stanice je v Heřmanově Městci na trati Přelouč – Prachovice. Dřív byla nejblíže železniční stanice v Bylanech na trati Heřmanův Městec – Chrudim. Ale na této t…
turistické - Pavel Vítek
Ves Morašice u Heřmanova Městce se poprvé připomíná roku 1226 v listině Přemysla Otakara I. litomyšlskému klášteru. Nejstarší dochovanou stavbou je kostel sv. Víta, postaven byl v raně gotickém slohu v prvních desetiletích 14. století. Již roku 1349 je uváděn jako kostel farní, o rok později je mor…
historie - Pavel Vítek – zdroj: Umělecké památky Čech 4 (K – O), Poche a kol., Academia Praha 1982
© Copyright 1995-2019 Hrady.cz (Jiří Čížek), ISSN 1803-0076
, RSS, Vaše oblíbená místa,
Zavřít reklamu