Graficke pismenko Areál Pillmannova dvora tvoří na západní, severní a východní straně hospodářské budovy a jižní stranu tvoří patrové obytné křídlo. Má symetricky umístěnou nízkou věž a mansardovou střechu. Toto hmotové rozvržení objektu zřejmě vzniklo nejpozději v 16. století, jak ukazuje nejstarší veduta města od Jana Willenberga z r. 1602; hranolová věž tehdy měla dlátkovou střechu, která by mohla prozrazovat pozdně gotický původ. Svědectví o náročnosti renesančních úprav poskytuje zachovaný etážový štít východního průčelí (odpovídá pravděpodobně Ehrenpreisově přestavbě na sklonku 16. stol.). Maurerova přestavba, dokončená asi v r. 1777, spočívala v barokizaci fasád, osazení mansardových střech, zřízení kaple a také v rozšíření hlavní budovy směrem do nádvoří (zvětšení obytné plochy a vznik vnitřních komunikačních prostor).

 
Graficke pismenko Protože další majitelé neprováděli žádné výrazné změny, zachoval se dvůr jako zajímavý a hodnotný příklad barokní předměstské rezidence. Do jisté míry přežívá také krajinný kontext dvora, k jehož hospodářskému zázemí dříve patřily kromě pozemků i menší rybníky a cihelna. Zcela bohužel zpustla někdejší okrasná zahrada na jižní straně hlavní obytné budovy (zachycena na nejstarších plánech z 2.pol. 18.stol.). Zanikl rovněž klasicistní zahradní altán, zřízený nejspíše za purkmistra Schmidta v 1. polovině 19. století.

Text: popis
3.7. 2014 - Tvrze, hrady a zámky Českobudějovicka, D.Kovář, Historicko-vlastivědný spolek, Č.B. 2011, Jaroslav Špiroch