Klášter benediktinů s kostelem sv. Benedikta, Velká Skalka, Skalka pri Trenčíne

Velká Skalka je nejstarší poutní místo Slovenska spojované s příchodem mnichů Ondřeje a Benedikta. Klášter, původně opatství, byl založen na místě staršího kostela roku 1224. V r. 1528 obsazen císařským vojskem a opevněn. Největšího rozkvětu dosáhl r. 1667, nyní ve zříceninách.

© Luděk Vláčil 07/2016

e zřícenině kláštera Velká Skalka se dostanete, když pojedete cestou z obce Zamarovce dál po silnici ke Skalce nad Váhom. Asi 500 metrů za kostelem Malá Skalka je klášter vidět po levé straně silnice na zalesněném svahu. Nelze jej přehlédnout. Přímo u kláštera je parkoviště s informační tabulí. U brány se vybírá dobrovolné vstupné.

Luděk Vláčil, 11.3. 2015

historie

Skalka pri Trenčíne, Velká Skalka

Skalka u Trenčína je nejstarší poutní místo Slovenska spojované s příchodem mnichů Svorada-Ondřeje a Benedikta. Skalka je tvořena dvěma areály, a to Velkou Skalkou a Malou Skalkou, které leží nedaleko obce Skalka nad Váhom. Oba leží vedle silnice a jsou od sebe vzdálené přibližně půl kilometru. Velká Skalka je zřícenina kláštera, který roku 1224 založil nitranský biskup Jakub I. rozšířením areálu kolem staršího kostela. Součástí kostela je areál

Luděk Vláčil, 1.6. 2014

pověsti

Maurova Legenda - Život svatých poustevníků Svorada-vyznavača a Benedikta-mučeníka

Legenda vypráví o poustevnících Svoradovi-Ondřeji a Benediktovi. Napsal ji jejich současník Maur, biskup uherského Pětikostelí v polovině 11. století. Větší část legendy se věnuje sv. Svoradovi, poukazuje na jeho mučednictví, neobyčejné sebezapírání a trýznění těla. Když se tento muž uchýlil do poustevnické samoty, na posílení svého duchovního života, často zachovával půst. Kolem pasu si utáhl řetěz který nikdy nesundal, až mu časem vrostl do

Luděk Vláčil, 19.4. 2015