Dívčí vězení

Graficke pismenko Hrdý a mocný pán Hrubé Skály Beneš Heřmanov znepřátelil se na smrt s rytířem Věslavem ze Zbiroha. Oba byli stejně udatní, avšak i stejně hněviví a neústupní, takže nebylo naděje, že dojde kdy mezi nimi k smíru, zvláště když i svým dětem přikázali, aby mezi sebou přerušily přátelství.

 
Graficke pismenko Heřman měl dceru Svatavu, Věslav syna Vojmila. Oba se znali již od dětských let a přilnuli k sobě jako bratr a sestra. Protože jejich láska byla mocnější nežli strach z hněvu jejich otců, neuposlechli jich a scházeli se potají dále.
 
Graficke pismenko Aby se mohli snáze domluviti, požádal Vojmil panoše Břeňka, který byl jeho důvěrným přítelem, by vstoupil do služeb pana Heřmanova a stal se jim poslíčkem lásky. Rytíř Heřmanov neměl tušení, že byl Břeněk ve službách Věslavových, i přijal ho ochotně za panoše. Tak se stalo, že se šťastné dni obou mladých lidí na čas prodloužily.
 
Graficke pismenko Válka s míšeňským markrabím, která v té době vypukla, vpadla do kraje jako prudký vítr a obrátila mysl všeho lidu proti společnému nebezpečí.
 
Graficke pismenko Heřmanov, věrný poddaný králův, zvěděv, že nepřítel nastoupil cestu ku Praze údolím pod jeho hradem, chystal se náhlým přepadem Sasíky porubati. Ozbrojil svůj lid, vyžádal si pomoc sousedních rytířů. Jen Věslava na Zbiroze pominul. Když se mu sám nabídl, chtěje pro zájem vlasti zapomenouti na příkoří, odmítl ruku podanou k smíru.
 
Graficke pismenko Jako temný mrak přihnali se Sasíci k Hrubé Skále. Jako lev vrhl se na ně Heřmanov v čele českého vojska. Za deset mužů bojoval, leč že bylo Sasíků mnoho, byl jimi obklíčen se všech stran, takže nepostačil odrážeti rány. Paže mu slábly, nepřátelské meče míhaly se kolem něho blíže a blíže.
 
Graficke pismenko Tu ve chvíli největšího nebezpečí, kdy se Heřmanov zdál ztracen, vyrazili z lesa černě odění jezdci a obořili se na Sasíky.
 
Graficke pismenko Jejich vůdce, mladý, statný rytíř, probil se k Heřmanovi právě ve chvíli, kdy jeden ze Sasíků na něho napřáhl meč. Rána dopadla na hlavu černého rytíře, meč mu prosekl přílbu, rytířovi však neublížil.
 
Graficke pismenko Sasíci, pokud nebyli pobiti, prchli ve zmatku a Heřmanov se mohl opět postaviti v čelo svých bojovníků. Chtěl poděkovati černému rytíři za záchranu, ten však zmizel se svými jezdci, jako by se byla pod ním slehla země.
 
Graficke pismenko Když bylo po válce, v níž přioděl Heřmanov své jméno nehynoucí slávou, uspořádal na svém hradě velikou hostinu, k níž pozval všechny rytíře, kteří bojovali po jeho boku. Doufal, že podle proseknuté přílby pozná svého zachránce a bude mu moci vzdáti díky. A bude-li to muž svobodný, rozhodl se dáti mu svou dceru za manželku.
 
Graficke pismenko Proto si bedlivě prohlížel přílby všech svých hostí, a když se konečně objevil rytíř s proseknutou přílbou, objal ho radostně a počal mu vřelými slovy děkovati. Rytíř, ačkoliv neměl žádné zásluhy o zachránění Heřmanova, přijal jeho díkůvzdání a s radostí uslyšel, jaké se mu má dostati ceny za jeho statečný čin.
 
Graficke pismenko Zato Svatava smrtelně zbledla, když jí otec oznámil, jaké učinil rozhodnutí. Věděla, že je otec obětí klamu, že jeho zachráncem nebyl tento rytíř, nýbrž statečný Vojmil ze Zbiroha.
 
Graficke pismenko I obvinila rytíře z podvodu a klamu a odmítla mu odevzdati otcův dar, zlatý řetěz. A nepodala mu ani snubní prsten, neuznávajíc ho za svého ženicha.
 
Graficke pismenko Otec jí neuvěřil a pokládaje její jednání za svoji pohanu rozhněval se na ni velice a kázal ji uvězniti. Doufal, že se jeho vůli podrobí, avšak Svatava setrvala na svém rozhodnutí a nepodvolila se rozkazu svého přísného, umíněného otce ani tehdy, když jí hrozil smrtí. Tu rozkázal Heřmanov, aby byla zavedena do nejhlubšího vězení ve skále a tam zazděna.
 
Graficke pismenko Panoš Břeněk se vytratil z hradu a tajně pospíšil na Zbiroh, aby tam oznámil Vojmilovi tuto smutnou zprávu.
 
Graficke pismenko Vojmil se připlížil v noci k Hrubé Skále, vyšplhal se pomocí provazů na skálu a prokopal ji v těch místech, kde byla Svatava zazděna. Vysvobodil ji, spustil se s ní krkolomnou cestou dolů se skály.
 
Graficke pismenko Když se octli pod skalou, stál tu rytíř Heřmanov, neboť byl upozorněn stráží na odvážný čin mladého rytíře.
 
Graficke pismenko Teprve nyní uvěřil, že černý rytíř, který ho zachránil, byl Vojmil ze Zbiroha. Smířil se s ním i se Svatavou, zapudil z hradu rytíře, jemuž nezbylo, nežli doznati se z podvodu a klamu, a uvedl tam statečného Vojmila. V krátkém čase konala se na Hrubé Skále hlučná, radostná svatba.

Text: pověsti
2.9. 2002 - Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků


Zavřít reklamu