Graficke pismenko Počátky historie zámku se kladou mezi léta 1514 a 1538, kdy zde Volf Dětřich Fictum postavil na břehu Ohře panský dům.

 
Graficke pismenko Okolo roku 1560 bylo započato s výstavbou šlechtického sídla a vzniklo dnešní průčelní křídlo, krátce nato byl zámek rozšířen o východní trakt a schodišťovou věž. Počátkem 17. století uzavřela další výstavba obdélníkové nádvoří.
 
Graficke pismenko Po bitvě na Bílé hoře koupil panství, konfiskované rodu Fictumů, tyrolský šlechtic, svobodný pán hrabě Kryštof Štěpán Thun, který budovu dvakrát zpustošenou švédskými vojsky opravil. Barokní úpravy se v roce 1666 ujal italský stavitel Rossi Da Luca a architekt Carlo Lurago do podoby čtyřkřídlého jednopatrového zámku s obdélným nádvořím. Součástí areálu se stal i farní kostel Nejsvětější Trojice, který byl postaven Michaelem Oswaldem v letech 1665 - 1670 podle plánů italského architekta Carlo Luraga za vedení Rosiho de Luca. Současně s kostelem byla vybudována také Thunská hrobka. V okolí zámku byla založena barokní zahrada se sallou terenou (ranně barokním jednopatrovým letohrádkem s terasou a arkádovou chodbou) z let 1685 - 1687 od Rossi de Lucca, sochami a zámecká kašnou, zdobenou sochou Tritóna od J. Brokoffa z roku 1686.
 
Graficke pismenko Zámek pak zůstal nezměněn do požáru v roce 1784, kdy mu dal architekt A. Grueber klasicistní podobu a provedl pozdně barokní úpravy interiérů. Další výraznější zásah do vzhledu způsobil požár roku 1856 a poslední úpravy zámku z roku 1858, od Václava Hagenauera v pseudogotické podobě s novými fasádami, zvýšením střech, věže a dekorativní výzdobou, odpovídající tehdy módní gotizující vlně.
 
Graficke pismenko V roce 1945 se stal zámek majetkem Československa, byl restaurován a v září 1953 zde bylo slavnostně otevřeno muzeum českého porcelánu. Další rekonstrukcí prošel zámek v letech 1992 - 1994 na náklady města Klášterce nad Ohří.

Text: historie
20.4. 2003 -