hrad Bukov

Lísek, Bukovec

Graficke pismenko Na vysokém, homolovitém ostrohu, který vybíhá mezi dva potůčky, spojující se pod vsí Bukovem, jsou nepatrné zbytky hradu Bukova či Bukové, jemuž se někdy v pramenech a lidově říká Lísek.

 
Graficke pismenko Hrad se poprvé připomíná v r. 1285, kdy Demetrius z Bukové daroval patronátní právo kostela v Olší doubravnickému klášteru. Tehdy již bukovský hrad stál; pravděpodobně tedy vznikl v době vlády Přemysla Otakara II. (1253–1278).
 
Graficke pismenko Demetrius byl podle pečeti členem rodu, který měl v erbu křídlo či čelenku a psal se po Lomnici u Tišnova. Po Demetriovi držel zboží Bohuslav z Bukova, připomínaný v r. 1358.
 
Graficke pismenko Zdá se, že po Bohuslavově smrti došlo k rozdělení rodového panství a Bukov s kostelem se stal samostatnou částí, kterou v r. 1398 vlastnili Velík a Tomík z Bukové, v r. 1437 Velík Kostečka a Mikuláš z Bukové, v l. 1466–1481 Jan z Bukova.
 
Graficke pismenko Někdy po r. 1500 se dostal bukovský hrad s celým majetkem do vlastnictví pánů z Pernštejna, kteří však o něj nejevili zájem, takže hrad chátral; v r. 1504, při prodeji statku Vratislavem z Pernštejna, se připomíná jako pustý.
 
Graficke pismenko Z někdejšího hradu se dochovaly jen zbytky. Terénní výběžek, na kterém hrad stával, je od příjezdní planiny oddělen příkopem, druhý příkop, místy až 7 m hluboký, tvoří ovál kolem vlastního hradu. Hlína z příkopu byla vršena na val, jehož vnější strana ještě zvětšila již přírodní prudký sklon svahu. Hrad byl z kamene a dodnes se z něho zachoval zbytek mohutné okrouhlé věže, která stávala proti příjezdové cestě a byla nejvýznamnějším obranným objektem. Její malý vnitřní průměr ve spodní části naznačuje, že v ní byla asi hradní studna. Obytným a hospodářským účelům sloužily zděné budovy, jejichž základové zdivo je zachováno uvnitř obvodové hradby, postavené na okraji svahů.

Text: historie
20.4. 2004 - Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Morava, Nakladatelství Svoboda, Praha 1981