dvůr Antonínov

Antoninow, Antonin Hof, Borošín

Graficke pismenko Město Brušperk bylo založeno na „zeleném drnu“ roku 1269 a nazváno na počest úřadujícího olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku, který dal k vysazení města podnět. Lokační listinu vydal biskup v Ketři 6. prosince 1269. Provedením akce pověřil Bertholda, rychtáře ze Staříče a Jindřicha, rychtáře z Fryčovic. Berthold je pak v listinách zmiňován ještě roku 1292. K roku 1292 je tu uváděn Artleb (též Arkleb) z Deblína a Brušperka. Není bez zajímavosti, že jeho erb byl nalezen při archeologickém průzkumu lokality Štandl u Místku. Pro nově založené město byla zvolena výhodná poloha ve svahu nad říční nivou Ondřejnice, která chránila sídliště před povodněmi a také přispívala k ochraně před nepřítelem. Nově založené město nemělo od svého počátku hradby a bylo patrně chráněno jen náspy, příkopy a dřevěným opevněním.

 
Graficke pismenko V rámci Brušperka lze předpokládat jakési menší opevněné sídlo. Zmínka o něm se v písemných pramenech činí již v samotné zakládací listině města vydané biskupem Brunem, kde se uvádí, že biskup dává Bertholdovi samotnému alod (statek zpupný) při městě Brušperku k svobodnému držení: „….libere et liberaliter possidendum“. Víme však, že olomoucký biskup Petr III. řečený Jelito dal 6. října 1383 obnovit dvůr ležící před městečkem a mnoho let pustý budišovskému dědičnému rychtáři Hanmanovi a jeho manželce Magdaleně. Měli jej užívat až do své smrti a za válečného tažení sloužit jedním lučištníkem, patrně na hrad Hukvaldy. Tato povinnost svědčí o tom, že dvůr byl situován mimo vlastní město, a že byl biskupským lénem, udělovaným k doživotnímu užívání za jisté povinnosti k biskupství. Po Hammanově smrti držela dvůr vdova, která se provdala za šternberského měšťana, který se později roku 1390 tohoto dvora vzdal v biskupův prospěch. Roku 1398 vložil biskup toto svobodné léno jakému Jakšovi (Jaxo), fojtovi brušperskému, kterému vedle fojtství patřily 2 mlýny a onen alod o třech lánech. Tento alod býval spojen s dvorem před městem. František Linhart ve Vlastivědě moravské – Místecký okres (Brno, 1915) říká, že tento dvorec, „…více méně opevněný, slul latinsky propugnaculum a německy Vorwerck. Zajisté se míní roku 1383 jiný dvůr než tento dvůr fojtovský.“ Je však takřka jisté, že v počátku měli brušperští fojtové zároveň v majetku onen alodní dvůr. Roku 1408 je tu uváděn Jenec z Rakodav (u Kojetína) a Kostelce, erbu jelení hlavy, spolu se svou chotí Markétou z Petřvaldu, dcerou Petra z Petřvaldu a na Kostelci u Prostějova. Až k roku 1464 Jiří z Trnávky přijal zde léno na rychtu se dvorem a 2 mlýny. Zdejší fojtství bylo nakonec biskupem Vilémem 12. srpna 1567 se vším příslušenstvím (tedy i dvorem) za 1000 zl. odkoupeno od dosavadního fojta a vladyky Jiřího Feytla z Pomanzed /Kozlovic/ (příbuzného bývalého fojta Jiřího z Trnávky) a statky byly spojeny s hukvaldským panstvím.
 
Graficke pismenko Lze předpokládat, že tento dvůr stával ve stejném místě, jako pozdější tzv. Brušperský dvůr („volvark“), na jehož pozemcích byla roku 1789 založena osada Antonínov – Antonínův dvůr. Ten pak stál z části v místech onoho bývalého zemanského statku. K. Špaček předpokládá, že jde o stejné místo, které dostal zakladatel města Berthold od biskupa Bruna ze Schauenburku k užívání.
 
Graficke pismenko Ještě roku 1865 byl majitelem dvora „zemanem“ jistý Rudolf Hrubý. Od něj koupil dvůr okolo roku 1887 jakýsi Edmund Söllinger. Tomu byl dvůr pro dluhy odebrán v exekuci a připadl bankéřskému domu Wechsberg a Rainer v Moravské Ostravě. Ten pak prodal bývalý dvůr Ludvíkovi Řehánkovi. Roku 1912 byly pozemky dvora rozparcelovány a budovy spolu se 48 měřicemi pole koupila od Řehánka za obnos 70 000 K obec. Dnes již po bývalém zemanském dvoře v Brušperku nezůstalo nic, co by připomínalo toto staré panské sídlo.

Text: historie
26.2. 2013 - J. Tichánek, Jan P. Štěpánek a kol.: Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku, 2005


Zavřít reklamu